13.Září 2007

Škola základ žívota aneb celo životní boj...

 Ano,i já jsem stále studentem jedné nejmenované vysoké školy(které,na to se mě ptejte přímo).Musím konstatova,že není nic tak co by vás mohlo stresovat jako škola.
  S dětskou naivitou do ní vstupujeme 1.září a doufáme,že paní učitelka nebude ježibaba...Tato představa nás,ale brzy opustí.Proč taky,známky stres,úkoly a hlavně paní učitelka co píše různé dlouhé romány našim rodičům.No,jak to přešlo nás,kromě kategorie šprtů to přejde každého,kdo má rozum.
  Jak rosteme rostou i nároky na nás...Rodiče od nás očekávají různé úspěchy a hlavně ty co sami nezvládli a myslí si že my se jich zhostíme lépe jako oni...Není to na mašli?
 Nevím,zda si některý z týraných uvědomuje,že na vzdělaní je  postavena jeho budoucnost.Bohužel je to  faktem.Netlačí na nás jen rodiče a učitelé,ale i jisté organizace a dále bych to nespecifikovala...Proč?protože i já jsem donucena se vzdělat abych mohla vykonávat povolaní ne které mám již vzdělaní?Proč? Protože školství....

komentáře (0):

Přidej komentář

<< Domů