Odpoutej se a pusť se 04.Listopad 2005
......s kazdým novým dnem nastupujes do svych starych satu a zvyklosti, opakujes sve stare chyby a tvrdis porad stejne pravdy. Denodenne beres na sebe svoji uz tak znamou identitu a ubiras se otrocky a bezmyslenkovite tisickrat proslapanou stezkou, ktera pro tebe znamena jistotu, cely svet, vlastne vsechno. Drzet se, jenom se pevne drzet a nepustit se! Aniz to vis, strach je tvým panem. Strach z cehokoliv. Strach z probuzeni, z toho, ze bys najednou prohledl, strach z obeti pro druheho, strach milovat, strach opustit vyslapanou stezku. Kdybychom se jenom mohli pustit! Pustme se a vsechno bude jine. Ne, ze bychom nechteli, ale nevime jak. Nevidime cestu, ktera vznikne v tom okamziku, jakmile vykrocime. Nase cesta stejna jako u tech ostatnich. Stejna ve smyslu vykroceni…Odpoutej se a pusť se. To uz musis udelat sam. Vítam te na ceste. Kdyz se pustis, tak se neco zmeni. Strach z neznama. Rozumar vzdy vyzaduje jednu jistotu: Nejdrive mi rekni, co se stane a potom se pustim. K certu s tim. Nikdo nevi, co se stane. Nikdy. Budoucnost – pristi okamzik – je nepoznatelna, neznama. Rozum to nechce prijmout. Neveri, protoze ma strach napsal/a: Alounka 11:24 | Link
