No,nejspíš o mě vůbec nic nevíte a divíte e,co tu níž píšu za blbostiTak pro ty z vás:Nemusíš to číst blbečku
Před pár dny jsem prožila největší stres mýho životaByly dva dny před maturitou,já ležela v posteli,můj "krásnej" budík ukazoval asi tak 4 ráno a já jsem se modlila,nevím ke komu,abych to zvládla,slibovala věci,který jsem nevěděla,jak těžký bude splnit
no,ale děkuju tomu nevím komu za to,žemi poslal to štěstí a já odmaturovala a byla ze sebe nadšená
Celej ten půlrok,kdy jsem se stresovala mi dal jedno...Začala jsem si moc vážit života a toho,v jakým prostředí žiju,jak báječnou mám rodinu i když si občas myslím něco jinýho
Prostě mi to otevřelo oči
Vím,že nevypadám zrovna podle mých představ,ale dá se to změnit a já to měním
Vím,že se toho dá plno změnit a já to slíbila
A taky to dodržím...
V mým životě se objevil novej člověkI když to kecám
nebyl jen jeden....Na začátku března se stal středem mýho světa člověk o kterým jsem si vždycky snila potají
a spolu s ním jsem poznala i jeho rodiče..nejbláznivější lidi,co jsem kdy viděla
Cejtím se u nic hjako doma....a doufám,že o tyhle nový tři lidičky(nesmím zapomenout na koťátko Matýska,kterýho jsem pomáhala vybrat a navrhla mu jméno
)nepříju
Prostě ve zkratce jsem happy
Mám doma klid,udělala jsem maturu,mám kluka,kterýho miluju,jsem ve stadiu kdy jsem získala vůli hubnou(
) mám proč a mám motivaci
Prostě nikdy jsem nebyla spokojenější
A co na závěr? "Každý den je dar...važ si ho:o)"