No,nejspíš o mě vůbec nic nevíte a divíte e,co tu níž píšu za blbostiTak pro ty z vás:Nemusíš to číst blbečku

 Před pár dny jsem prožila největší stres mýho životaByly dva dny před maturitou,já ležela v posteli,můj "krásnej" budík ukazoval asi tak 4 ráno a já jsem se modlila,nevím ke komu,abych to zvládla,slibovala věci,který jsem nevěděla,jak těžký bude splnitno,ale děkuju tomu nevím komu za to,žemi poslal to štěstí a já odmaturovala a byla ze sebe nadšenáCelej ten půlrok,kdy jsem se stresovala mi dal jedno...Začala jsem si moc vážit života a toho,v jakým prostředí žiju,jak báječnou mám rodinu i když si občas myslím něco jinýhoProstě mi to otevřelo očiVím,že nevypadám zrovna podle mých představ,ale dá se to změnit a já to měnímVím,že se toho dá plno změnit a já to slíbilaA taky to dodržím...

 V mým životě se objevil novej člověkI když to kecámnebyl jen jeden....Na začátku března se stal středem mýho světa člověk o kterým jsem si vždycky snila potajía spolu s ním jsem poznala i jeho rodiče..nejbláznivější lidi,co jsem kdy vidělaCejtím se u nic hjako doma....a doufám,že o tyhle nový tři lidičky(nesmím zapomenout na koťátko Matýska,kterýho jsem pomáhala vybrat a navrhla mu jméno)nepříjuProstě ve zkratce jsem happyMám doma klid,udělala jsem maturu,mám kluka,kterýho miluju,jsem ve stadiu kdy jsem získala vůli hubnou() mám proč a mám motivaci Prostě nikdy jsem nebyla spokojenější 

 A co na závěr? "Každý den je dar...važ si ho:o)"