Anwee

01.Květen 2008

Večírek jak z pánského magazínu... :-)

V Pondělí tento týden jsem navštívil ostrov mužské svobody. Juchá! Naplňuje mě radostí vědomí, že na zemi ještě existují podobná místa o kterých sem snil před pubertou a která se změnila v sen po procitnutí do reality v průběhu puberty. :-) Juchá juch! Jako bych se najednou ocitnul v neskutečnu, přesně jako když ty děti otevřeli kouzelnou skříň (v tomhle bodě příběhu je filmová i knižní verze zajedno) a v ní byl najednou celej obrovskej svět fantazie. Podobnej pocit zažije snad už jenom člověk, kterej nastoupí do letadla směrem na Aljašku a oni ho vysadí na Tahiti, vrazej mu do ruky koktejl s brčkem a deštníčkem a místo kompletního polárního vybavení, které by si musel obléct, mu na rozkrok připíchnou kus palmovýho listu. :-)

Jedeme takhle v autě z tréninku, sem unavenej, svaly bolí a v břiše se ozývá hlad. Kámoš mi zrovna povídá, jak si jeho kámoš, kterýho znám taky, ale není to tak můj dobrej kámoš, jako jeho :-) koupil obrovskej plochej monitor k počítači a že na něm všechno prej vypadá naprosto úžasně. Pak se taky zmínil, že mu na tom obrovskym monitoru, co vypadá tak skvěle a všechno na něm vypadá tááák úžasně, ukazoval ten jeho kámoš novýho Colina. Vpodstatě v tenhle moment tělo přeplo do jinýho režimu a ze zodpovědného muže, jako mě, se stal zase přidrzlý fracek. Ty vole, chápete to, novej Colin DIRT, suprová gamesa na monitoru tak obrovskym, že všechno vypadá tak úžasně. :-) To jsme prostě museli prubnout, obvzlášť, když nás ani jednoho nečekala doma ani teplá večeře, ani vřelá náruč.

Domluvit to telefonicky nezabralo ani minutu. Štěstěna se k nám přiklonila, protože ten kámoš nemusel druhý den do worku. Proč to takhle neklapne vždycky? Auto smykem změnilo směr, cílem jízdy nebylo dopravit se domů, ale dopravit se tam, kde nás čekalo místo opravdového odpočinku a relaxace pro muže. Zaparkovali jsme, vlezli dovnitř a uvnitř mládeneckého bytu se rozevřel ráj. Nebyl to ale to, co muži obvykle za ráj považují, tohle nemlaskalo, nemuseli jste se hýbat, aby jste cítili rozkoš a nedostávali jste ani otázky, ani odpovědi, na které jste se neptali. Tenhle ráj neznatelně blikal, byl opravdu velký, plochý (což u něj nevadilo :-)) a všechno na něm vypadalo tak skvěle. K tomu ještě nadupaný komp, spousta pití a legálního herního softwaru a křeslo a gauč a mužské souznění. :-)

Podle vzoru podobných vzácných míst, píší redaktoři své dojmy do pánských časopisů. Předpokládám, že každý člověk co zrovna nežil posledních dvacet let jako sexuální sluha v zajetí náboženské sekty, která se pokouší přiblížit k bohu pomocí zneužívání nezletilých a monogamie, nebo ho před nedávnem nerozmrazili jako úspěšný vědecký pokus ještě z dob studené války, už někdy v životě otevřel pánský časopis. Plátek, který sice stojí jako kvalitní kniha, ale nabídne tak maximálně fekální a pohlavní humor, i když občas velice podařený :-) a je vytištěn na tak kvalitním papíře a s tak detailní kvalitou tisku, že všem modelkám jste schopni z fotografie odebrat otisky prstů a jejich ztopořené bradavky jsou zabírány v takovém detailu, že připomínají vrásnění Grand kaňonu v řezu. :-) Tak tam se dočtete o podobných dýcháncích, ale je to lež, tohle se nestává. Teda většinou ne. Jen občas.

Takhle sem fakt pařil na kompu s dalšíma kumpánama někdy v pubertě. Nejdřív jsme sjeli pár tratí v nadupaném speciálu WRC a potom jsme museli, prostě museli, vysmažit pár teroristů. Není to tak, že by jsme ženám vstup nedovolili, žena by v tomhle prostředí akorát nepřežila. Prostředí pařanského dýchánku, keců, skřeků a hlášek je jí tak smrtelně jedovaté, jako moře pro sladkovodního kapra a k nepřežití, jako když hodíte slepici z letadla ve třech tisících metrech a čekáte, že bude plachtit až do kurníku. :-)

Přesto o sobě ženy daly vědět. Vždycky dají, když se chlapi baví. To je instinkt, vrozená telepatie, zaměřená na sebemenší pocit spokojenosti a harmonie uvnitř libovolného mužského mozku. Nejdříve se ozvala jedna, co je kámoška kámoše, u kterého jsme dělali ten hukot. Je mimochodem taky od dětství kámoška mého kámoše, se kterým jsem tam byl ten večer, s ním kdysi spala a chtěla si ho vzít, a shodou těch náhodných okolností je taky moje bývalá přítelkyně, ale mě si vzít tenkrát ještě nechtěla. :-) Co se nestalo, vyhořel jí právě zdroj od počítače a protože bydlela o dva baráky vedle, dožadovala se snadné pomoci. Když se ale dozvěděla, že tam jsme i my dva, z nějakých mě neznámých důvodů :-), se rozhodla počkat do zítřka. Mimochodem tahle holka, dnes už spíš mladá dáma, mě přesvědčila o tom, že telepatie existuje. Že je to věc naprosto reálná a že se může stát mocnou zbraní. Sme spolu chodili opravdu jako hodně mladý a nebylo nic neobvyklého, že jsme se rozcházeli i třikrát do měsíce. Můžu ale přísahat, že kdykoliv, když jsme zrovna byli rozejetí a na mém klíně se uvelebilo jiné děvče, naše ústa se chystala spojit a moje ruce začali chtít šmátrat, rozdrnčel se mi v kapse telefon a já věděl, že je to v pytli, protože jí to strašně mrzí, nebo se něco jako stalo, nebo je jí smutno a chce mě zpátky. :-( A já do ní byl zamilovanej, takže sem potlačil erekci a šel trávit několik hodin city naplněným rozhovorem.

Pak samozřejmě volala kámošova přítelkyně, aby provedla každovečerní kontrolu, jejíž zástěrkou je samozřejmě to, jak si navzájem oba chybí. Nepotěšilo jí, že on je stále se mnou v pokročilou noční hodinu a že zrovna jedem někam autem. Samozřejmě jsme jeli koupit bagety na benzínku, což jí kámoš samozřejmě vysvětlil a také jí vysvětlil, že dnešek je naprosto neškodný a že nemůže ohrozit jejich pevný vztah, na kterém přece záleží nejvíc. Mě samozřejmě nedalo, jí neříct, že jí děsně kecá, protože nejedem pro žádné pitomé bagety, ale vyzvednout několik odvázaných nadržených slečen, aby se v noci taky něco dělo. Asi máme rozdílný smysl pro humor, nezasmála se. :-)

Skončili jsme v pět ráno. Vyčerpaní. Vyhráli jsme, co se dalo a postříleli co šlo. Násilnické pudy uspokojeny. Následující den za moc nestál, ale i přes únavu a spánkový deficit jsem moc dobře cítil, jak mám dobité baterky. :-)
Autor Anwee v 11:01

0 Komentáře:

Přidej komentář

<< Home