SmUtNíCí AnEťÁtKo !600! 30.Září 2006
Křišťálově jasná slza stéká po tváři 
té dívky, na kterou se dívám. Její jindy veselé oči ztratily ten jas a jen smutně vzhlédly
. Upřeně se na mě podívala
. Vždycky z ní vyzařovalo tolik energie. Teď ji potřebuje sama
. Z její nemoci ji nikdo nevyléčí! Zklamání a zlomená vůle vyléčit nejde
. Bolí mě dívat se na její smutnou tvář a bolí mě, že nevím, jak jí pomoct.
Znovu se mi upřeně dívá do očí , jako by chtěla proniknout hloub a číst z mé mysli. Najednou zavře oči a tiše se rozpláče . Nedokážu se na ní znovu podívat 
, nedokážu se znovu na sebe podívat do zrcadla, tak odcházím 
, abych se v klidu a o samotě mohla vyplakat 
a pokusila se na vše zapomenout, ale už nemám sílu!
napsal/a: Anyss_07 20:29 | Link
