Stojím tu a čekám, co se bude dít. Dívám se na Tvou tvář. Ležíš v autě, opřený o sedačku. Máš zavřené oči a krev Ti stéká z obličeje na hrudník. Po Tobě se válí všude sklo. Nevidím Tvé nohy, asi jsi tam tak zmáčknutý. Před autem je strom, na který jsme nabourali. Vidím Tě, jak nedýcháš. Přiblížím se k Tobě a krvavou rukou pohladím Tvou tvář. Všichni utekli, báli se - jsme tu jen my dva. Neměl jsi tolik pít. Staral ses o mě, abych nepila. Měla jsem řídit já! Měla jsem být raději na Tvém místě já... Slzy mi stékají po suché tváři, vidím, jak tady ležíš... nehybně... nemluvíš... Chybí mi Tvůj úsměv, usměj se! Řekni něco! Políbím Tvé studené rty... nehýbou se... Miláčku, Ty jsi živý, že ano? Lehám si na Tvůj hrudník. Cítím na své tváři krev. Nepoznávám Tvůj výraz. Jsi mi najednou tak cizí! Neznám Tě... ale miluju Tě... Miláčku, no tak, vzbuď se! Miláčku, nezlob mě... Stékají mi po tváři stále větší a větší slzy. Smutně Tě objímám. Slyším sanitku. Přijeli si pro nás, lásko! Zachrání nás a budeme zase spolu! Odtahují mě od Tebe. Pokládají Ti dva prsty na krk. Těžce zvednu hlavu a podívám se na toho člověka, který Ti zjišťoval tep - kroutí hlavou. Táhnou mě daleko od Tebe. Ještě Tě vidím sedět v tom zatraceným autě.Pořád stejně. Miláčku, ale oni nás rozdělují! Miláčku, vždyť Ty žiješ, proč Tě vydávají za mrtvého? Sakra miláčku, řekni jim něco! Řekni jim, ať vrátí čas! Miláčku! Odtrhávám se od doktorů a běžím k Tobě... Láskyplně a pevně Tě objímám, jak malé dítě svou hračku. Miláčku, nechci Tě ztratit! Oni nás chtějí rozdělit! Policajt mne chytí za paže a bere od Tebe... Udělám rychlý obrat a beru mu zbraň z pouzdra. Popoběhnu pár metrů a na nic nečekám. Nechci tu žít sama, bez Tebe. Nemělo by to cenu. Přiložím si pistoli ke spánku a pozoruji ostatní, jak na mě panicky koukají. Nenechám si Tě vzít, to víš že ne! Prásk... AU! TO JE BOLEST! BOŽE MŮJ, ZACHRAŇ MĚ! TO NESNESITELNĚ BOLÍ! Pomalu padám k zemi. Krev vyprskne kolem a zbraň padá těsně vedle mě. Klátím se. Vidím Tě! MILÁČKU! Líbám Tě a říkám: MILUJI TĚ! |
