Nevím jak to napsat,
nevím jak to říct,
mám tě moc rád,
čím dál tím víc a víc.
Poznal jsem tě,
okusil tvé rty,
nasál tvou vůni
a teď si v mém světě jen ty....
v tom světě, kde teď žijem,
se od tebe zdaluju.
V tom našem světě, kde sníme,
tě strašně miluju.
Miluju tvá slova,
miluju tvůj hlas.
Miluju ty chvíle,
kdy setkáme se zas.
když mi podáš ruku,
a jsem v tvém objetí,
v duchu pláču štěstím,
a pláču dojetím.
Tys mě znova zavedla,
do světa lásky.
Zas mám chuť nebýt sám,
a nědělám si vrásky.
Děkuju....
|
si borec