Divně je mi celý den, když teď ležíš v nemocnici... Ještě že už to máš za sebou... Říkám si jak Ti asi může být... Volám Ti každou volnou chvíli co mám a pokažé když Tě slyším tak bych hrozně chtěla být s Tebou... Ale nejde to, jsi moc daleko... Jen chci abys byl v pořádku a mohl se věnovat dál tomu co Tě baví a slibuju Ti že se dojedu podívat někdy na Tvůj tréning nebo zápas... Je to zvláštní, mockrát se mi nestalo že bych měla tak velkou chuť někoho nezištně podporovat, ale Tebe snad ve všem co děláš... Záleží mi na Tobě prostě moc a moc...