Nejsem nějaký spisovatel, takže nečekejte  nějaké mistrovské dílo, ale musím se s Vámi podělit o zážitek ze dne 30. ledna 2008. Toto datum si zřejmě budu pamatovat do smrti. Znalci kvalitní muziky asi tuší. Ano měla jsem tu čest s Billym Corganem a spol.

Jelikož nepocházím z našeho hlavního města, naše ( mé a drahé přítelky Jujanky) putování do ráje začalo už v 13:45 odjezdem z autobusového nádraží. Cesta do ráje pokračovala procházkou Prahy. Procházkou Prahy se myslí návštěva Mc´Donaldu, Levných knih a Bontonlandu. Zde jsem si zakoupila časopis Rock and Pop, kde jsem se od jednoho mého neoblíbeného kritika dozvěděla jedinou pravdu v jeho článku o SP. Cituji: " Naživo to dává lép, než ve studiu. "

Celý koncert začal předkapelou. SP si sami vybrali TataBojs. Podle mě jedno z nejlepších co tu máme. Výběr písniček byl pro mě překvapivý. Jelikož měli pouze půl hodiny, tak jsem čekala známější pecky. Ale líbili se mi. A byla jsem obohacena o dvě věci. TataBojs hrají stejně dlouho jako SP a Mardoša je opravdu fešák :))

Po půl hodině pro TataBojs se objevili technici a ostatní pánové připravující techniku a nástroje pro hvězdy večera. Vše připraveno, jenže se stále nic nedělo. Ano říká se pravé hvězdy si dávají na čas, ale pro mě to bylo až přehnaně dlouho, ale jsem holt nedočkavé povahy. Po té ,pro někoho, chvilce, pro někoho,  věčnosti se konečně objevili! Billy ve "vesmírném" oblečku, jako¨by tím naznačoval, že během jejich koncertu poletím do oblak. A troufám si říct, že nejenom já:)

Nebudu tu popisovat každou písničku. Byla bych tu do rána, ale o pár se zmínit musím. Nemusím vysvětlovat proč zrovna o Today. Text mluví za vše. I když dneska by se slušelo upravit text na : Yesterday was the greatest day! Ano opravdu byl! Potom mě potěšili při Ava Adore. Ta neměla chybu. Ale nejvíce jsem se těšila na Bullet With Butterfly Wings. SP nezklamali. A ted přijde to nejlepší - The Everlasting Gaze. NA koncert jsem šla smířena s tím, že ji nezahrajou. Skoro vůbec ji nehrají, ale najednou slyším tu úžasnou kytaru na začátku, skáču, zpívám, nevnímám všechno ostatní okolo. Tímto bych chtěla poděkovat SP. Opravdu díky moc. Ne jenom za  Everlasting Gaze, ale za to co jste pro muziku udělali, děláte a doufám dělat ještě dlouho budete.

Jsme OZO. Nabízí se otázka CO ZNAMENÁ OZO? OZO je zkratka tří slov. Tří zoufalých slov. Jsme zoufalé.

Existují dva typy chlapců. První typ jsou rozumní, chytří, vzdělaní a pohodoví kluci. Ideál, že? Ale idéály neexistují. Tenhle typ se vyznačuje tím, že není přitažlivý. Druhý typ je naopak chlapec velmi krásný, většinou s obrovským charizmem a neskutečně okouzlujícím úsměvem. Jak už jsme zmínily, ideály neexistují a proto se tento typ muže vyznačuje nepřílišnou inteligencí a příliš velkou známkou sebevědomí. A zrovna na tento typ jsme narazily. A proto jsme zoufalé.

OZO se můžeš stát i Ty. Velmi lehce. Obvykle to začíná velmi nadějně. V klubu, na školní chodbě nebo na prázdninách HO potkáš. A musíš se za ním otočit. Je to prostě "exemplář". Je krásný, má uchvacující úsměv a hezký zadek. Ve většině případů se na tebe usměje. Nedělej si iluze, směje se na každou. Jenže Ty si myslíš, že se na Tebe usmál, protože se mu líbíš. Nedělej si iluze, líbí se mu každá. Ty se na něj usměješ také. Příště Ti řekne "Ahoj". Jsi v sedmém nebi, protože si myslíš, že se mu líbíš. Nezapomínej  na to, že se mu líbí každá. Začneš si s ním povídat. Zjistíš, že je s ním ohromná legrace, je chytrý - nebo se tak jeví, a je evidentně v pohodě. Zatím to vypadá na typ číslo jedna. Myslíš, že zrovna TY budeš ta, která potká typ č. jedna a typ č. dva v jednom? Nedělej si iluze, takový neexistuje.

Pokračujme dál. Povídáte si, smějete se a obvykle to končí pozváním na rande. Myslíš si, že tě miluje. Nedělej si iluze, miluje jen sám sebe. Teď se připrav na to, co nechceš slyšet. Má, nebo v brzké době bude mít přítelkyni. To Ti zdělí až po tom, co s Tebou prožije... . A teď jsi OZO. Jsi opuštěná, zoufalá a odkopnutá. Pozor na typ číslo dva. Hledej typ číslo jedna...i když není sexy

My, Jují a Bary, jsme nerozlučná dvojice. Potkáte nás spolu na chodbě, na pařbě i na záchodě. Jsme spolu všude. Až se jedna vdá, druhá bude s ní. Milujeme se.

Ale stejnou láskou milujeme prasátka. Tedy jenom to jedno. Není to obyčejné prasátko. Je to naše prasátko. Prasátko Tereska.

PT (= prasátko Tereska) je krásné čuňátko. Je 168 cm vysoké, má o dva odstíny světlejší černou barvu vlasů a různě barevné oči. Má velká ňadra - a ví o tom. Proto po ní touží celý Chomutov. Má velmi velká ústa s dvaceti osmi zuby,  prasátkový nos (= hák na svině) a neustále erektující ofinu. Je snědé pleti a má krátké nohy. Obléká se do EMO stylu, ikdyž to zásadně popírá. Velmi často se směje - dá-li se to tak nazvat. Cizí lidé se otáčejí po hysterickém jekotu. Ale prasátkovský hysterický jekot má své kouzlo. A je nakažlivý.

Lidé si o prasátkách myslí, že jsou nevychovaná. To, že Teresce tak přezdíváme, má své opodstatnění. Má zvláštní nadání říkat nepravá slova v nepravou chvíli. Má zvláštní nadání udělat trapas před objektem našeho zájmu. Má zvláštní nadání být sobecká (ano, mám na mysli tu nechuť posílat dárcovské smsky Africe). Ale také má zvláštní nadání utěšovat své milované přítelkyně. Nedokážete si představit, jak krásná může být taková laskavá rána do zad. Má nadání říkat tak nevtipné vtipy, že se jim smějeme ještě týden potom. Má nadání dělat nenanapodobitelné ksichty. Celá je vlastně nenapodobitelná. A také nenahraditelná. Milujeme Tě, Prasátko naše!