Jeden kousek skládačky
15.Leden 2007Jako každý den jsem ve své kopce a přemýšlím nad svým životem. Docela mě poslední dobou štve, že jsem se rozjel v tom s čím jsem chtěl dávno nadobro skoncovat. Ale jsou to jediné chvíle kdy se směji, kdy ze sebe vydávám ten zvuk štěstí. Možná ještě v práci. Tam nemyslím, soustředím se na to co dělám a ostatní věci jdou stranou. Možná proto tam trávím tolik času. A když zrovna nevydělávám kačky tak si dávám do pucu svou rachotinku :) . Celkem to jde, ale i tak vím, že je tady neco co by mi v životě přivedlo větší štěstí. Ty chvilky strávené u PC by jsem určitě obětoval pro tu která by jen trošku chtěla. Když to tak vemu, tak jsem jednu BÁÁÁÁJEČNOU ženskou ztratil díky tomuhle pekelnému stroji. Ale teď jsem rád, že ho mám. Jediné místečko kde se můžu vypovídat. Kdybych řekl, že chci začít znovu tak to není pravda. Nechtěl bych zapomenout na to co jsem až do dnes prožil. Ať už to byl horor nebo happyend. Jde o to, konečně najít někoho kdo by mi naslouchal. Kdo by chtěl prožít život po mém boku... X-krát jsem slyšel:,,Bejlis, musíš mít svou hrdost!!!" Tu já přece mám, jen se dokážu vzdát pro lásku věcí, kterých by se vzdal málo kdo. Nějaké sebe ponižování atd. nepřipadá v úvahu. Na lásku musí být vždycky dva... JÁ A NEZNÁMÁ...To je to co mi chybí. Střípek z mé duše dávno ztracený. Ano naději stále mám, ale jak dlouho ještě? ... Jednou mi někdo řekl ať na sebe neberu vše co se stane ( D. S. ), ale i tak vím že jsem hodně věcí pokazil. Teprve teď vím, že mohlo být všechno jinak, ale čas se vrátit nedá a my musíme jít dál. Jak? To už je na každém z nás. To co se stalo nevrátíme, to co jsme vypustili z úst nepolkneme. Já jen vím, že pokud se má něco stát stane se to. Dřív nebo později určitě... napsal/a: Bejlis 19:09 Link
