Zas a znova tady sedím. Všechno jako by se to odehrávalo pořád dokola. S jedním malým rozdílem. V uších mi nezní to co vždycky, ale jeden povedený setík mého spolubojovníka Kukinka :P . Djelo!!! ... A jak si tady sedím tak přemýšlím jak se to všechno mohlo takhle podělat. Celý můj život na sračku. Je to snad osud na který nevěřím, nebo jsem si tuhle cestičku vyšlapal docela sám? ... NE!!! ... Ano uznávám že jsem měl hodně příležitostí změnit běh věcí, ale se spoustou ostatních jsem nemohl nic udělat. Byla to snad jen má smůla nebo to opravdu takhle mělo být? Nad tímhle by mohl člověk přemýšlet věky, ale já se budu držet svého: ,,Můj život je v mých rukou." napsal/a: Bejlis 23:51 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář