Letos naposled ... naposled pro TEBE
28.Prosinec 2006Předem se omlouvám za možná trochu nesmyslný sloh ale jsou to jen myšlenky a věty co ze mě musí ven ( a taky jsem na ČJ trošku slabší :). Dneska v práci jsem měl dost času přemýšlet o věcech co se za posledních pár týdnů staly. Byl jsem dlouho sám a už jsem si pomalu začal zvykat na samotu, která mě obklopuje skoro denně. Jediné co mě drželo při životě byl internet. Jen díky němu jsem ještě nezešílel ( ale když tak přemýšlím, už jsem se scvoknu...z a do TEBE ;). V jeden krásný den jsem se vrátil domů a ejhle.( Krásný byl protože jsem ho nestrávil v hrobce o velikosti 9m* a to mi 2/3 zabírá nábytek ) Našla jsi moje ICQ a napsala mi. Nebylo to pro mě nic nového rád si s lidmi píšu takže každého vítám. Ten den mě napadlo že by jsem mel se sebou něco dělat, jinak skončím na psichině. Bylo mi jedno jak vypadáš a že je ti jen 17 let. Byla jsi z Třince. To byl věčný problém kamarádství přes net. Mám tady pár opravdových přátel ale na to aby jsem s nimi vyplnil svůj volný čas třeba na kafi nemám kačky. Jezdit přes republiku několikrát v týdnu něco stojí. Hecnul jsem kávu a ty jsi souhlasila. ( Ten den byl fakticky DJELOOO :) To co jsem nečekal bylo, že napíšeš hned na druhý den. Když jsem jsem čekal u toho kina nemyslel jsem na to že tě budu balit. Byl jsem vděčný že jsem venku s někým normálním.(Spolubojovníci pochopí a prominou :D) Z toho večera nezapomenu ani jednu vteřinu a ze všeho nejvíc mě drtí vzpomínka na ty tvé oči a překrásný úsměv. Měl jsem co dělat abych se držel dál. Strach že něco pokazím mi nedovolil udělat to co jsi udělala ty. Když jsi mě políbila, bylo to jako poprvé. Nechtěl jsem se do tebe tak zbláznit, ale to jsem já...rokama mladý chlap, ale srdcem stále puberťák :) Od toho večera jsem jiný. Zní to divně :D ale je to tak. Šílený život jsem vedl, mockrát jsem si říkal že to změním. Ale nějak jsem k tomu nenašel odvahu. Ale ten večer byl opravdu zvláštní. Přišel jsem domů a po pár písmenkách co jsme si pisli na ICQ jsi mi řekla že se mám kouknout do deníku a jestli neuteču tak ať pisnu. Když jsem ho dočetl tak jsem byl šťastný, že je tady človíček co by mě mohl pochopit, s kterým bych si snad rozuměl a možná že ... To by bylo jako z pohádky, že ANDÍLKU. Jenomže ta pohádka byla moje. Říkal jsem, že jsem jiný a tady to máš..... Mám toho v hlavě spoustu a momentálně to přestávám dávat, tak to raději zkrátím. Všechno co je tady napsané je pro tebe. Všechny věty co jsem tady ze srdce naťukal, jsou myšleny vážně a ti co mě znají tak ví ... Mám už nějaký ten rok a nikdy není tak špatně aby nemohlo být hůř, takže moje city neřeš. Jen prostě chci aby jsi věděla, že to co jsi pro mě nevědomky udělala máš navždy schované. Na kávu jsem tě zval kvůli přátelství a teď odcházím z pole poražený. Nechci aby sis něco vyčítala. Nechci aby jsi se trápila kvůli ničemu. Byl to jen jeden večer, večer na který nikdy nezapomenu. Tohle je život a já už jsem na to docela zvyklý. Ano hlavou mi proudí pořád ty samé otázky:,,Proč??? Vždyť volala o pomoc a já jsem jí chtěl tu pomocnou ruku dát. Zahodil bych všechno a začal bych znovu. Cokoli ... PROČ???", ale každý člověk ví, že to není tak jednoduché jako sfouknout svíci. I ty to znáš. Když jsi mi všechno vyklopila skoro mi to připadala že jsi vice v háji než já. To už bylo na mě moc. Tak proč tedy ten nádherný večer, proč si ubližuje? Nejlépe neřešit. Pak mě to dobíjí a vysvětluji si to myšlenkami typu: Ten co jí opustil se chce vrátit a ona neví že pokud to udělá jednou tak to není naposled. Mohl bych vykládat, že Lenko...!!! Strávil jsem s tebou jeden večer, tak se mi nediv za to podezřívání. ,,Ale co když je to pravda? Co když opravdu potřebuje čas? Podělal sis to sám magore. Tlačil si na pilu!" - Další myšlenka :) ... Už to krátím dlouho, že?... Tak to dám do pár posledních vět ... ,,Žádné výčitky toho, že jsi mě využila. KECY!!! Jsem ti opravdu vděčný za ten večer ...Pokud je vše co jsi řekla pravda a chybím ti?Budu čekat. Pokud v tom je opravdu jen čas a já mám u tebe nějakou šanci. Budu čekat. Nejsem ten princ a přeješ si jen přátelství, ale potřebuješ na ten večer zapomenout? Budu čekat...Ale jestli jsem tě viděl naposledy, musíš vědět, že i když to byl jen jeden večer a zní to bláznivě, dal bych ti k nohám celý svět a nikdy na tebe nezapomenu. Jak, že to zpívá Damien Rice? .... I REMEMBER DECEMBER ..... Vše je ve tvých rukách já se smířím s čímkoli....MTR :-* ...... Stále jen TVŮJ Lukáš napsal/a: Bejlis 20:51 Link
