Když mrak zakrývá mi tvář a ty ze snu mé jméno nevoláš, srdce mé úzkost pociťuje, o lásce k tobě nepochybuje, má duše po lásce tvé dychtivě touží nad hlavou pták neštěstí mi krouží, že milovat tě nepřestanu, ano k večeru, ani k ránu, zmocnil se mě smutek a trápení, mé myšlenky už nespí v naději i fantazie má mě opustila, dělat iluze jsem si přestala, ta nešťastná láska mě tak ubijí v temnou propast se vyvijí, ovládá mě trápení, žiju už i bez snění, duše mi zraňuje tvá nevšímavost, štěstí mi už nevěnuje pozornost, schvátila mě temná nicota, odsoudila krutá porota na doživotní trest, pociťovat bolest. Strachem oči se mi schovávají, dveře od tvého srdce zavírají, už se nikdy neotevřou, tvá láska nebude mou, vím že je to tak, tak a nijak jinak.....