Príběh bez názvu   19.Červen 2009


Sousedka co se za mnou dnes stavila, aby zjistila můj zdravotní stav, byla jak v jiříkově videní. Našla mne na balkoně plivajíc třešnědolů s nepřítomným výrazem v obličeji. Po chvilce přemáhání se semnoudala do řeči aby zjistila příčinu toho šíleného výrazu. Chlap. Zasechlap. Ona už se ani nediví...dává mi vždy za pravdu, je to hajzl,pitomec a neví o co přišel...ale dnes bylo téma maličko jiné...To právěchlap semnu dokázal naprosto zamávat a dostat mne do stavu v jakém seprávě nacházím a to asi celkem nevědomky...(doufám že zase takovejhajzl to neni aby mě tady nechal brečet). I sousedka dnes uznala, že touž není legrace, a tak se mi snažila decentně vysvětlit že se jižzmíněný pán asi mstí. Mstí? Mě? Já nikdy nikomu nic neudělala...Aleejhle chyba...udělala a dost, dost, ale faaaakt doooost hnusnyho a jato vím a on to ví, takže se nemstí...(mstíš se?). Jo udělala sem vživotě asi docela dost chyb, ale tahle byla největší...ale to už tadybylo, příběh o tom jak moc mě to mrzí, už je to asi docela oraný,pravdivý ale ohraný... Nemohu tvrdit že jsem ho nikdy o nic nežádala,ale rozhodně ne o nic tak banálního aby zvedl telefón...no nějaká cenaútěchy se sice konala, ale to až po vyhrožení tím, že se třeba znarkózy už neprobudím...takže kdo ví zda napsal pro to, že vycítil můjstrach a touhu po podpoře a nebo se radoval z toho, že bych se už faktnemusela probudit a on bude mít klid. Težko říct. A tak se moje velikenaděje změnili ve velkej smutek, nenávist a neustálou potřebu vytvořitsi nějakou hadrovou postavičku s jeho xichtíkem a bodat do níhřebíkem...na to ale nemám srdce, a ani nervy. Ale je fakt, že by se ažjeden divil, jak rychle se může zdánlivé ´milovat´uměnit v ´nenávidět´. No aleještě vtipnější na tom je to, že zdánlivé ´nenávidět´je běhemhodinky-ne ´milovat´, ale ´postrádat, chybět, chtít mít u sebe´......no jo když tohle slyšela sousedka, málem jí ze mne už kleplo.Milovat. Nenávidět. Postrádat. Nenávidět. Postrádat a milovat anenávidět a chtít vidět a pak zase touha dělat voodo panenku. Jsemzmatená, vážně zmatená. Hodně zmatená a doufám že nejsem sama. Kdyžjsem se se svými poctity svěřila kamarádce, sdělila mi že nejsem samakdo si to musí v hlavě urovnat a že to pravděpodobně moc hrotím,ono seto nějak vyřeší samo...ne to teda nevyřeší se to samo, pokud neconevyřeším já, nevyřeší se to vůbec. Ale na druhou stranu je asi na časezvolnit...


...více časem na : www.vratsemi.blog.cz


napsal/a: Beruszka.Dianka 10:36 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář