O LÁSCE 08.Březen 2008
O lásce...
Tvrdí se, že milujeme,abychom byli milováni - já tvrdím, že milujeme, abychomdokázali žít. Milovat znamená myslet na někoho jinéhonež sám na sebe. Ten, kdo nás miluje, má nad námi větší moc než mi samotní.
Zamilovaní lidé, to je vlastně jedna nádherná a čistá duše, která se spojila ve dvou bytostech. Navzájem se doplňují, navzájem cítí, cítí stejnou radost, společné emoce, cítí vše nádherné, co před tímnepoznali, mají pocit, že létají, protože neznají strach, pouze obavu z konce,spoléhají se jeden na druhého a ne sami na sebe. Láska znamená věřit jeden v druhého!
Říká se, že z přátelství může vzniknout láska, ale z lásky nevznikne velké přátelství. Já si to nemyslím, protože o dobrého přítele nechceme přijít, ale chceme na tom být ještě lépe. Naproti tomu máme-li velkou lásku a nechceme ji ztratit,modlíme se, abychom dopadli alespoň jako dobří přátelé, abychom zůstali stále spolu. Jestli to vyjde, to záleží na síle a na vůli, kterou do toho vložíme a na emocích, které v nás zůstaly.
Pravda je taková, že čím větší moc máme, tím více se bojíme, že jiztratíme. V lásce je to stejné - čím více milujeme, tím větší strach máme z konce nebo naražení a tvrdéhopádu. Ale nemůžeme žít jen pro to dobré, protože bez trochy tohošpatného nepoznáme to, co je pro nás nejhezčí.
Ale i přesto je lepší nešťastně milovat, nežli lásku neprožít. Ten, kdo v lásku nevěří, není hoden ji poznat vplné síle, protože není dost silný na to přijmout následky. Ten kdoje moudrý, miluje a neřeší, co se může stát. Ty nejhloupější věci dělá člověk opilý nebo zamilovaný, proto milovat znamená přestat myslet na ostatní věci. Zamilovaný člověk žije z okamžiků, budoucnost nebo minulost ho nezajímá, vidí jen toho druhého vnádherném světě ve správný čas, kdy by pro něj udělal naprosto cokoliv. Láska je největší ze všech citů, protože útočí na srdce, mozek a všechny naše smysly. Pravá láska se poznátak, že nezná konec, nebo si ho velmi krutě najde. Proto si někteří lidé lásku nepřipustí k tělu, protože se bojí, že by mohli znovu narazit. Někteří lidé se nezamilují, nebo v to nevěří, protože se bojí, že narazí a že se již nezvednou. Pravda je taková, že si jennechtějí připustit někoho k tělu, protože se bojí, že jim ublíží. Skutečnost přitom je taková, že ublížit si mohou jen sami tím,že k sobě lásku nepustí; když za ni budou bojovat, tako ni nikdy nepřijdou. Všechno má svůj konec, i když si to nepřejeme. S každou minutou máme možnost obrátit náš život naruby, je jen nanás, jak toho využijeme.
"Láska je pochodeň, která prozáří život světlem naděje. Ten, kdovášnivě miluje, nežije už v sobě samém, ale v milované bytosti, čím více opouští vlastní bytost a přechází do toho druhého, tím větší rozkoš a klid pociťuje." Erasmus
Komentáře
recoba_7 08.03.2008 22:34:33
tak to je uplně pravdivé...ani nevím jestli bohužel nebo bohudík.pěkný!
