V článku ..Odhalení funkce podvědomí..#14 jsem prozradil jak přesně podvědomí funguje. Ted bych vám to chtěl ještě jednou přiblížit, snad srozumitelněji a lepe;-)
Jak už sem zde několikrát uváděl, mým duchovním guru byla vždy moje mamka. Proto vždy když se něco děje, řešíme to spolu a snažíme se na to přijít. To že všechny nemoci jsou způsobeny stavem mysli a v podstatě nám ukazuji správný směr, nemusím snad sáhodlouze připomínat. To co chci uvést se totiž týká nejběžnější záležitosti kde se dá komunikace s podvědomím použít, a to je pravě léčení nemoci u sebe sama.
Mamka už dokázala pomoci změny postoje či myšlení vyléčit třeba zarostlý nehet na palci u nohy, věc co se do té doby podle mě dala řešit jen operativně, mamka zmizela během týdne! Teď mamku začaly bolet záda. Minulý týden jsem s ní dokonce ráno musel k doktorovi, nemohla se skoro ani hnout. Doktor jí dal samozřejmě nějaké prášky a rady, my se ale už s mamkou dávno snažili přijít na to, co je ta pravá příčina problému. Pomoci literatury a zkušeností jsme přišli na to, že bolest právě tohohle obratle znamená, jak bych tak řekl strach s užívaní si. Prostě blok ve směru dělání toho co chci, co mě baví a popíráni nároku na to atd. Mamka si to hned samozřejmě zasadila do kontextu dění a vše sedělo, začala si tedy vštěpovat do hlavy nové myšlenky, takové které si myslela, že jsou vhodné. Tímto způsobem si vyléčila právě třeba ten zarostlý nehet. Chvíli na to odletěla na dovolenou a záda byly v pohodě. Po návratu ale šup, a je to tu zas. Tak jsme si včera s mamkou řekli, že dělá asi něco špatně. Nakonec jsme to rozlouskli! Jde o to, že přesně jak sem napsal minule: musíme to nechat na podvědomí, to je ta věc kterou mamka neudělala. Ona si do nekonečna vštěpovala do hlavy: jsem volná, jsem svá, nebojím se si užívat a přijímám to, na co mám právo apod. tím, jak na to neustále myslela, zablokovala v podstatě svému podvědomí cestu k tomu to zrealizovat a tak ji vyléčit.
Nedávno mi také jeden můj kamarád, prozradil další pojmenování pro podvědomí a to začnu používat místo prozatímního slova, které sem pro to mel, což bylo bůh. Ono slovo krásně vystihuje tu správnou podstatu věci. Jde o pojmy Malé JA a Velké JA. Kdy Malé JA jsem já tak jak se znám, sem to proste já v tomhle světě. Velké JA je také já, ale je to zároveň JA všech a JA všeho…je to prostě to podvědomí na které se máme spoléhat a název Velké JA mi přijde opravdu trefný. S mamkou jsme tedy včera přešli na novou léčbu. Od včerejška si říká: vím a věřím v to, že si můžu užívat, všechny své starosti a strasti přenechávám svému Velkému JA, které nejlépe ví, jak dosáhnout toho po čem nejvíce toužím, co chci a co je pro mne nejlepší. Mé tělo se uzdravuje a má mysl sílí.
Sám sem zvědav kdy sem napíšu další článek, abych potvrdil či vyvrátil správnost této teorie;-)určitě to ale bude brzy…