Matyyyy

10.Prosinec 2008

povidka...

Žil jednou jeden malý chlapec, který měl velmi špatnou povahu. Otec mu dal kladivo a hřebíky, a řekl mu, že vždy, kdy se nahněvá, ať zatluče jeden hřebík do plotu vzadu za domem. První den chlapec zatloukl do plotu 37 hřebíků. Za několik týdnů se naučil kontrolovat svůj hněv a počet zatlučených hřebíků se postupně snižoval. Zjistil, že je jednoduší ovládat zlost jako zatloukat hřebíky do plotu. Nakonec přišel ten den, kdy se chlapec ani jednou nenahněval. Pověděl to otcovi a otec mu navrhl, aby teď chlapec vytáhl vždy jeden hřebík, kdy se za celý den ani jednou nenahněval. Dni se míjeli a chlapec po čase mohl povědět otcovi, že v plotě nezůstal ani jeden hřebík. Tehdy vzal otec chlapce za ruku a zavedl ho k plotu. Tam mu pověděl:

"Udělal si dobře, chlapče, ale podívej se na díry v plotě. Ten plot už nikdy nebude takový, jaký byl. Kdy povíš něco v hněvu, tak to zanechá právě takové jizvy. Jako když zabodneš do člověka nůž a vytáhneš ho. Nezáleží na tom kolikrát povíš promiň, rána stále zůstává. Rána způsobená slovem bolí stejně jako fyzicky úder. Přátelé jsou vlastně velmi vzácné drahokamy. Rozesmívají tě a podpořují tě ve všem. Vyslechnou, když máš starosti, pochválí tě a vždy jsou ochotní otevřít ti svoje srdce".

Capital.S | 15:35

komentáře (0)

komentáře (0)

Přidej komentář