Kolem mě je spousta...   08.Únor 2007


Kolem mě je spousta smutku,
trápím se proto vskutku.
Slunce se zalilo šedí,
na víčkách smrt sedí.

Prázdné oči do světa hledí,
že dál jít nemohou, vědí.
Bojovat však chtějí,
cenu života znají.

Slzy se v krev mění,
další naděje není.
Z těla život prchá,
ústa jsou už tichá.

Oči slepnou, uši hluchnou,
jako když mozek vypnou.
Srdce přestává bít
a člověk začíná snít.

Vidí světlo na konci tunelu,
jde k němu tiše a pomalu.
Chce na to světlo dosáhnout,
lékař už nemůže zasáhnout.

Na monitoru čára běží,
tělo bez ducha tu leží.
Tunel se světlejší zdá,
světlo už v rukou má.

Poslední záchvěv života
a slunce zakryla temnota.
Další život byl zmařen,
další člověk k zemi sražen. napsal/a: CrunkLadyAl 17:08 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář