28.Leden 2009
Odpuštění...
Ústa otevřená, oči mokré. Osoba jež vyřkla něco, co neměla. Ublížila tak lidem ,které má ráda..Otoč se a rozhlédni se. Máš 2 možnosti. Buď uděláš krok vpřed pro úplný konec, a nebo krok vzad pro nový začátek..Odpuštění nikdy nepříjde, jako když v zimě nevyjde slunce!
Tak stojíš nad temnou propastí a přemýšlíš..slzy tečou po tvářích, které ještě nedávno smíchem okouzlovaly lidi, kteří tě měli rádi..Teď už zbývá jen tvá černá duše, která nikdy nedostane odpuštění!!!
Tvé oči mizí v návalu slz a emocí a tvá ústa prahnou po spravedlnosti. Kdo neodpouští, nemá nic. Komu není odpuštěno-ten není NIC!!! Jen tečka na mapě, co bloudí světem čistých duší...
Autor: DaJjUsChKa v 14:36 |
Komentáře (2):
přece chybami se člověk učí..a odpouštěním se stává lepším člověkem..kdo neodpustí těm které má rád,ani jemu samotnému nebude odpuštěno..