|
Umíš mě vždy a všude rozesmát,
sedíme k sobě akorát.
Akorát že spolu nejsme,
tak šanci tomu dejme.
Lásko chci ti říct,
že cítím k tobě víc.
Než přátelství asi to bude láska,
jsi má radost i vráska.
Neřekneš,že mě máš rád,
chceš být jen kamarád.
Vždy když se ráno probouzím,
tak nad tebou se zamyslím.
A jen vrásky mi dělá,
láska k tobě nenadálá.
Umíš se tak krásně smát,
a co řekneš, když budu se tě ptát.
Jestli máš mě rád,
jestli můžeš mi svou lásku dát.
Já snad ani nechci tě milovat,
ale to prostě nejde.
Možná mi tvůj obraz z mysli sejde,
když radost nemíváš.
tak se mnou si jen povídáš,
aby ti bylo zase líp.
A říkám si proč už mě nelíbáš,
chci všechno neštěstí ze sebe smýt.
A tebe už konečně mít!
|
