Tvář má bílou jako sníh
vlasy v barvě černé tuše.
oči rudé jako krev -
Vyhlížejí slepě…hluše.
Ve svých slovech chtíč a vášeň
stále sebou nosívá,
přes její chladné mrtvé rty,
jimiž se na mě usmívá.
Usmívá se dál a dál
skrz všechno mé dvoření.
Temný šarm z ní udělal
to nejkrásnější stvoření!
Již nezbyde čas na otázky
vyjádřené všemi slovy.
Když chodíme na procházky
v řadách křížů mezi hroby.
Jak panenka šatičkách.
Ona není jedna z mála!
Ona je ta jediná!
Které jsem srdce odevzdala.
Sama? Spolu? - Na kraji skály.
Snaží se mě shodit dolů.
Chce mě udělat svou nevěstou!
Ať můžem být navždy spolu.