Něco k valentýnu :-) 14.Únor 2009
Neco k Valentýnu... ;-) 14.Únor 2009
Je mi smutno, ruka s prstýnkem točí,Myslím na Tebe, na Tvé krásné oči.
Copak asi děláš,kde se touláš,Jestli na mě myslíš,po ulicích se mi loudáš.
Stýská se mi, protože nejsme spolu,Koukám na hvězdy , pak na zem, tam dolu.
Co najít tam na zemi chci?Sama nevím,Jen přemýšlím a o myšlenky se dělím,
S kým?se svým druhým já,Kdo ti tohle poví, kdo ti tohle dá?
Nejsem tvoje hvězda, jsem jen poblouznění,Brouzdám v tvém snu, myslíš, že to tak není?
Lásku mi chceš dokazovat,laskat moje srdce,Jen přestaň mi ubližovat, miluj mě přece.
Chci cítit tvoje teplo blízko sebe,Chci s tebou hledět na hvězdy, na to noční nebe,
Chtěla bych, abys moje tělo zahříval,Abys na mě občas myslíval,Abys najevo své city dal.
Je noc a kolem nás svíčky planou,
je krásná noc, chceme dát zábrany stranou.
Měkká postel láká nás,
nač ale spěchat?
Vždyť máme čas.
Sedíme a koukáme si něžně do očí,
hladíme se, čekáme, až se Země rychleji roztočí.
Tvůj toužebný pohled mi vše prozradí,
a náhlý příval vášně se probudí.
Laskám, hladím a líbám tvé tělo,
tvé tělo, které by to mé chtělo.
Pod kůží cítíš každý můj sval,
začínáš prosit, aby si tě vzal.
Vášeň spalující,
touha vzrůstající.
Ach bože, já hořím!
Mé nitro plane,
yak vem si mě.
A pak náhle..Tik, tak.. Bim, bam..
Je půlnoc a ty se vznášíš ke hvězdám.
Vnímáš v nitru svém jiskřičky,
tančí v tobě jak malé víly sestřičky.
Cítíš sílu měsíce a noci,
tvá duše i tělo je v mé moci.
Jsi ztracena a já to vím
Říkáš: „Teď už nikomu jinému nepatřím..“
Venku padá sníh,
opodál slyším společný smích.
Do tmy rozléhá se lampy zář,
já myslím, na to jak chybí mi tvá tvář.
Stojím ve stínu lampy, koukám na ně,
jsou tak šťastní, jdou kolem mě.
Drží se za ruku, mají jeden druhého,
ty vryla ses do srdce mého.
Jsou jako my, milují se,
já skoro už nenávidím se.
tu strašnou bezmoc.
Která leží ve mně,
je to jak nemoc.
Tak jako ti dva chceme být spolu
za světla, i ve tmě.
Ráno snídat společně u stolu,
a aspoň pár minut trávit spolu.
Jsou tak nevinní,
nikdo je nesoudí.
Vločka za vločkou,
padají tmou.
Já myslim jen na lásku mou,
jako bys tu byla,
ale teď být nemůžeš,
ve skrytu duše, hledám,
kdo mi pomůže.
Jen ty tušíš co asi cítím,
jsem sám a vidím tvůj stín.
Chci zažít náš první polibek,
kdy spojí se rty.
Na ten krásný zážitek,
kdy budem jen já a ty.
Koukám do ulice,
jen to ticho slyším,
slzy stesku mě dovádějí k tomu,
že tvoje láska je mi vším.
Jednou dočkáme se toho zlomu,
budeme zrovna jak ty dva,
jenom SPOLU.
Proč, když někoho miluješ,
je to těžší, než-li sám chceš?
Proč, když někoho miluješ,
je to horší než postavit věž?
Proč, když někoho rád máš,
vady ihned nepoznáš?
Proč, když někoho rád máš,
o krásu se zajímáš?
Proč, když se ti někdo líbí,
věříš všemu, co ti slíbí?
Proč, když se ti někdo líbí,
neuvidíš žádný chyby?
Proč, když najdeš tu pravou lásku,
hledíš na ní jak do obrázku?
Proč, když najdeš tu pravou lásku,
vždy prohraješ s osudem sázku
Miluješ pro krásu?
Tak nemiluj mě protože jsou hezčí než já.....
Miluješ pro bohatství?
Tak nemiluj mě protože jsou bohatší než já.....
Ale jestli miluješ pro lasku??
Tak miluj mě protože nikdo tě nemiluje takjak já ....
...Lidi poznáváš a ztrácíš,
občas se raduješ a občas se zase jenom trápíš,
a pořád jenom sleduješ,
díky všem co mě drží nad vodou
a díky těm co mi v nouzi pomohou
(co mě nikdy nezraděj)a jsou mi pořád oporou...
V lásce jeden ze dvou musí trpět a je to vždy ten, který miluje více.
Usínám, proč mokrý polštář mám na Tebe jen vzpomínám? Proč neslyším Tvá krásná slova, proč nevidím Tvé hebké rty. Já chtěl bych to zažít znova, ale rozhodnout o tom musíš TY!
Milovat není jen mít rád, milovat je věřit, odpustit a znovu podat ruce, milovat je rozdělit duši i srdce.
Až opět zahlédneš naší hvězdu,
jak na nebi bliká, to je jen má duše,jenž skrz ní dýchá.
Ztratil jsem ji za svou chybu, za nedbání svého slibu.
A až mi jednou odpustíš a uvěříš v lásku mou, snad si ji pak zasloužím a splyne s tuu tvou.
Na ten jedinečný okamžik si počkám, nevím však zda-li se ho ještě dočkám
