20.Prosinec 2007

Dej mi...

Nedáš mi šanci s nadějí,

ale já nemůžu spát.

 

Dáš mi pár tvých chvil do setmění.

mám prázdný byt, prázdný stůl,

nemám na něm ani pepřa sůl.

 

Já dobře vím,

že víc už tě nepoznám.

Já i ty chvíle co jsem měla ráda,

pohasnou jak žár.

 

Dej mi....

dej mi pár tvých snů.

 

Dotkni se svojí dlaní dlani mé

a budou na chvíly mé prsty prsty tvé.

 

Léto kosmickou rychlostí z naší polokoule prchá,

babí léto zas na naši polokouli zavítá.

Ty pasti z jemných pavučin jsou nádherné,

ale při setkání s nimi náš pohled zaslepí.

 

Mám prázdný byt, prázdný stůl,

ale už na něm mám ubrus, pepř i sůl.

Pohasla jsem jak žár,

a v tvém objetí bych jak páv se chovala.

je dobře, že jsem tě potkala,

protože více už tě nepoznám.

Já i ty chvíle co jsem měla ráda,

pohasli jak žár.

Bez květů plody jabloňí těžko uzrají,

bez mraků ty květy uvadnou.

Marné je čekat a věřit v zlepšení.

 

Cítím, že na tu jinou planetu jednou doletím,

snd až ke hvězdám, ale pádu do větví se

obávám.

Chci si vzít na památku pár tvých snů,

tu touhu mám.

 

Uhýbal jsi mým pohledům,

ale co ještě říct, to já už nevím.

 

Ale stejně dej mi....,

dej mi PÁR TVÝCH SNŮ!!!!

komentáře (0):

Přidej komentář

<< Domů