Moje srdce je závaží!
Mi srdce je zavazi, tahne me dolu,
Nezvládám rodinu, pratele natoz pak skolu.
Ziju ted s pocitem ze brzo zdechnu,
Mi srdce bije, tluce jak v technu.
Mam plnou hlavu zkurvenejch myslenek,
Mam te ted milacku za uplnyho necitu.
Nezvládám svůj život, nezvládám nic,
Snažím se vyrvat to ze sebe z uplne plnejch plic.
Myslim jen na tebe uz me to sere,
Mela sem to vyrvat uz asi drive.
Chtela bych vratit cas, chtela bych vsechno zpet,
Nejde milacku napravit nikdy, natoz pak hned.
Odumiraj postupne mi mozkovy bunky,
Sem jako čaroděj, bez kouzelny hulky.
Nedávám to, sere me to, nici mi to mozek,
Proc mam az ted pocit, ze tomu krasnymu je jednou provždy konec?
Uz ani nebrečím, jenom si nadavam,
Pritom venku vsem svy úsměvy rozdavam.
Uzavírám kapitolu, ale nejde dopsat,
Mam zkrvenou naladu, uplne pod psa.
Minimálně jednou za den musim napsat textik, ten mi dava silu,
Ale uz v nas vztah zrejme ztracim viru.
Vim ze si fajn, vsecko se posralo,
Nemysli si, taky me to kurevsky nasralo.
Nedokazu slusne psat, natoz pak i mluvit,
Uz nikdy nechci zadnej rozchod zazit.
Verse pisou se mi sami v hlave ani nevim proc,
Ale musim priznat, mam toho uz dost!
Uz chci lehnout do postele, zavrit oci, snit,
O zivote nekde jinde, co bude se lip zit.
Fakt se snažím zapomenout, ale vzdyt to nejde,
Vzdycky naka myslenka na tebe se najde!
