KOUZLO OKAMŽIKU:
09.Leden 2007
Jen pro tu chvíli kdy vítr začne vát
jen na tu chvíli, kdy budem tady stát
Jen v tuhle chvíli kdy nebudem si lhát
tak na tu chvíli, zas budem poslouchat
jak v tuhle chvíli,- začíná nám hrát
v tu slastnou chvíli, zas budem poslouchat
jen v tuhle chvíli, my budem spolu stát
jen pro tu chvíli, kdy míval jsem tě rád
tak jen na chvíli- vrásky budem počítat..
a v tuhle chvíli mi budeš vyčítat
že za tu chvíli !,- kdy míval jsem tě rád
že za tu chvíli !,- jsem chtěl i hlavu dát !
..a teď jen chvíle, nás dělí jako sráz
tahleta chvíle..- jak pohled- na obraz
tahleta chvíle- je jak ztracený čas. . .
a tak v chvíli, my budem vzpomínat
jen na tu chvíli, kdy mohli jsme si přát
víc než na chvíli, jsme mohli milovat
však jen na chvíli, jsem mohl srdce dát
a pro tu chvíli, zas budem vzpomínat
a na tu chvíli,- my můžeš vyčítat
že měl jsem rád...
už je dávno, co chvíle tu byla
už je to dávno,kdy si ji pohřbila
je to tak dávno,- jen vzpomínka zbyla
už je to dávno, kdy duha tu byla
už je to dávno, která po dešti zbyla
je to tak dávno, kdy cítil jsem tvou vůni- ráno..
je to jak rosa která z listu stéká v jen
je to jak slza která dopadá na zem
a tak v chvíli už vzpomínáme jen
vždyť tyhle chvíle,- byly jako sen
vždyť tyhle chvíle,- byly jak pohádka
vždyť tyhle chvíle,- než přišla ta hádka
vždyť tamty chvíle, než se stáhla- oprátka
vždyť tyhle chvíle,- byly tak kouzelné
vždyť tyhle chvíle, jak kvítí barvené
již jsou jen mlhou, kterou vítr vzal
již jsou jen mrakem, který odplul dál
a tak jen chvíli zas budu klidně stát
jen pro chvíli, si tebe! budu přát
a v tuhle chvíli kdy vítr začne vát,
jen zavřu víčka,- a znovu budeš tady stát
se mnou..jak luna na nebi,jak skála strmá
jak když sochu velebí,.. jen loutna strunná
jak sen té noci bledé, kdy dívka rozverná
přiznala že byla mi,- s jiným nevěrná!
však té noci stejné,- se sama rozhodla
však té noci samé,- mi srdce.. probodla!
řekla: - už dál nemohu!, a ztratila se v mlze..
nešel jsem ji hledat !ne.., však bolelo to tuze.
napsal/a: Durabolin 01:56 Link
