Bez přátel není štěstí,ale bez neštěstí nepoznáme přátelé.
Jsou lidé,kteří vstoupí do našich životů a rychle je zase opustí.Někteří však chvili zůstanou a zanechají v našich srdcích své stopy a my už nikdy nebudeme stejní.
Čím starší jsem uvědomuji si kolik chyb jsem v životě udělala,kdybych měla možnost to vratit na zpět a rozhodnout se v některých okamžicích jinak,udělala bych to...říká se že chybama se člověk učí a já v to pevně doufám.Jednou z věcí na co nikdy nedám dopustit je přátelství.....mám štěstí že v mém životě je dostatek lidí (přátel)kterým můžu důvěřovat.Jsou zase jiní kteří mou důvěru ztratily a nadale jim už nedokážu věřit.Chovat se jako že se nic nesalo a tvářit se mile to není můj styl....přetvářka mi nikdy nešla a učit se ji nehodlám.Nejlepší je řídit se pořekadlem.......Usmívej se na toho,kdo ti ublížil.Ať nevidí jak moc to bolí.
Písemná maturita za mnou...praktická taky a teď ústní...děs který mě noc a noc probozí z klidného spaní...každý má obavy,stresuje a je to dost nakažlivé.....Stále si říkám že to dalo tolik známých do kterých bych to ani neřekla tak proč ne já....jako útěcha to moc nepomáhá ale aspoň se snažím a sebe samu neshazuju.Nějak bylo nějak bude.....no což když to nedam teď mám ještě září tak co.....
no jo ještě 14 dní a je to za mnou tak na mě moooooc myslete....díky
