Tak tady tak sedím a říkám si, že bych mohl zase napsat nějakej uklidňovák pro sebe a podělit se třeba s někým o svoje myšlenky....poslouchám teď Metallicu - My Friend Of Misery a přemýšlím tak všeobecně nad vším. Třeba teď nad tím jak pořád všichni chcou ve světě mír. Na východě se pořád válčí a nikdo není schopen to dát dohromady. Je mi strašně líto lidí co tam žijí a nechtějí v tom být a chtějí žít normální život. Nebo kvůli blbému plynu zase tisk má vánoce. Samozřejmě se nedivím týká se nás to všech, ale kde je chyba? Zase u lidí. Nebo když na ulicích potkávám lidi co chtějí penízky za srdíčka za knihy za časopisy, jen aby měli na jídlo je mi k pláči. Např. nechápu, proč se o ně nepostrá stát z našich daní. Nebo proč se nezruší olympiáda. To stojí takové miliardy a lidi nemají co jíst. Olympiáda už není to co bývala. Bohužel, když to celé shrnu, svět stojí podle mě před takovou apokalypsou a zkouškou lidí, zda jsme schopni porozumět jeden druhému. Ale to nebude asi možné nikdy. Vše je o penězích a většina si hrabe jen a jen pro sebe a nemyslí na druhé. Kolikrát si říkám proč se na to nevykašlu, proč přemýšlím nad takovýma věcma...o teď hraje matallica-one...Prostě nevím asi mi to vadí a chtěl bych opravit to co nikdy neopraví asi nikdo. Když jde člověk po městě, každy má depky, dusí něco v sobě nebo jen nemá náladu. Já třeba jdu usmívám se na lidi a jen čekám třeba jeden upřímnej pohled a radost s života na tváři. Třeba nedávno se na mě usmál takovej starší pán. Měl jsem z toho strašnou radost. A potom o pár kroků dál potkám tři paní ve středním věku roztáhlé po celém chodníku a ani neuhli tak jsem do ní vrazil a ona se podívala.....tak jsem ji seřval ať se nedívá a dívá se na to jak lezou roztáhlé přes celej chodník. A bylo zase po úsměvu:-D...je to strašně paradoxní, že člověk prostě nemůže chtít, aby vše bylo v pohodě, protože to prostě nejde. Vůbec to celé co jsem napsal tak si spousta vět mezi sebou odporuje natolik, že by se pobily mezi sebou. A to je přesně typické chování pro lidstvo. Ten kdo tady ten můj výjev trochu pochopil jsem rád a těším se až jsem zase něco napíšu....možná ještě dnes až budu poslouchat něco zajímavého.
Díky za přečtení;)
...to je řeč jako víno :)