2006-07-14: Sáčkárna aneb Jak básníci přicházejí o rozum

28.Duben 2008 | Cesky

Předmluva
V sáčkárně dělám poslední týden celou směnu pouze jeden pohyb. Chytám sáčky z mašiny a
dávám je do většího sáčku. Celkem fyzicky nenáročné. Ale duševně jsem při této práci přišel
o 75 IQ bodů (takže jsem na úrovni housenky, která mi okusuje zelí na zahrádce).
Během celé směny jsem už vymyslel mnoho různých věcí. Od perpeta mobile až po
antigravitační komoru použitelnou při přistání na Slunci. A o pár dalších nápadů a myšlenek
bych se s Vámi podělil.

Kapitola I. "Ahoj, já jsem z Marsu"
Ženy jsou úžasná stvoření. Mají nádherná ňadra, hlavu plnou šílenejch nápadů a různý jiný
věci, kterýma chlapa zblbnou. Žena je dokonalý stroj na zotročování mužů. Stačí zamrkat
namalovaným okem a chlap se klidně posesouvá.
Příklad 1.: Jedna brigádnice potřebovala zvednou 20ti kilovou rulu na mašinu. Zamrkala na
kolemjdoucí partu, která šla na oběd, a oni se málem poprali, aby jí tam s tou rulou pomohli.
Příklad 2.: Ta stejná brigádnice se nechá vozit do práce přítelem, který tam pracuje nastálo.
Jemu skončí noční, jede pro ni, doveze ji a ještě dvě hodiny dělá její práci. Pak si lehne do
auta a vyspí se. Po 4 hodinovém spánku jí jde na hodinku pomoci a pak jedou domů. Za 8
hodin jede ten týpek na noční. A ráno se to opakuje.

Kapitola II. "Babiččiny kruté metody"
"Je sucho, na zahradě nemáme vodu. Musíš ji večer nanosit ze studny!" nakázala mi. "Ok,
půjčím si 120ti litrovej sud a natahám obě vany z veřejné studny." souhlasil jsem. Konečně je
večer, teploměr sešplhal pod 30°C a já se chystám na vodu.
Barel mám již půjčenej a pomalu se šinu. Když tu najednou: "Jakube!! Jdeme stěhovat
králíky!!" Odvětil jsem, že jdu na vodu.
"Ale stejně bude pršet. Vrať barel a pojď přestěhovat králíky" Tak jo. Vypadám jako trotl,
když vracím sousedovi barel, ale to je jedno. On stejně umře už za 30 let. To si do smrti určitě
nezapamatuje a třeba mi ten barel ještě někdy půjčí.
Tak jdeme na králíky. Jeden mě dodrápal, druhej pomočil a třetí po mně hodil bobek. Samici
se to stěhování nelíbilo, tak mě drápla taky. Teď už jen vyčistit luxusní 2+1 kotec s výhledem
na hortenzie a chystám se jít pařit nějakou gamesku.
OMYL
Je půl desáté večer, zrovna masakruji zombíky a headcraby když se ozve: "Jakube!!! Hlásili,
že pršet nebude, tak jdi pro tu vodu"

Kapitola III. "Den volna? NIKDY!!"
Toužebně očekávané vytržení ze všedního stereotypu. Zápis na VUT-FSI. Výlet do Brna a
den pracovní flákárny.
Jakmile se babička dozvěděla o mém výletě, šup, už jsem měl úkoly. Lékárna, drogerie, textil.
To vše jsem oběhl v TESCU (bůh žehnej obchodním All-in-One centrům). Ale zbyly mi dva
další úkoly: žárovka do šicího stroje pochybné gruzijské provenience a želírovací cukr 2:1 na
višně a meruňky.
Želírovací cukr nebyl v TESCu k nalezení. Oddělení koření: nic; oddělení ovoce/zelenina:
nic; oddělení zavařenin: nic; oddělení mražených, pasterovaných a konzervovaných potravin:
nic. Nakonec jsem cosi našel v oddělení "Pečivo, mouka". A místo 17,50kč za 150gramové
balení jsem platil po 40kč za 250gramové.
A žárovka? Tady mi nepomohlo ani TESCO ani elktro na Olomoucké (kde mají jinak
všechno). Byl jsem odkázán na malé elektro kousek pod Špalkem. Tam sem byl přesměrován
na prodavače plynových sporáků o 2 baráky severněji. Tam mi jedna milá paní poradila, že
kdesi kousek od Mahenovi knihovny je šicí dílna, že tam budou vědět. Po chvilkové slabosti
jsem jí poděkoval a odcházel jsem přemýšleje o tom, kdeže je ta Mahenka a kde najdu jakousi
žárovku. Kdo se zeptá, ten se dozví. Prodejna byla nalezena. Bohužel, neměli. Ale poslali mě
do obchodu pro radioamatéry kdesi za svoboďákem. Tak jsem šel. Ale moje trpělivost zůstala
kdesi po cestě. A jak jsem dopadl? Světlá strana zvítězila, já získal zpět svou trpělivost a
babička žárovky (rovnou 4 do zásoby).
Ale že je život kámoš (občas) a hajzl a šmejd, tak při výměně oné žárovky mi bábi podala
šroubováček a v tom stejným pouzdru našla zásobu originálních žárovek.

Kapitola IV. "Nebuď zvědavej, budeš brzo mrtvej"
Dnes mi zvoní mobil. Hurá! Říkám si, někdo si vzpomněl. Sice neznámé číslo, ale to je jedno.
Hlavně že mě má někdo rád a volá mi!
Zvednu a na druhém konci drátu (nebo spíše signálu) se ozve teta Míla (tridni z gymplu). Hurá! Třeba mi chce
nabídnout výlet s debrujárama. Ale to bych to měl moc krásné.
Nakonec z ní vypadlo, že chce rozbít cestu před sklípkem. Ale má to několik háčků:
Chtěla to dělat druhej den, nemá kango (pro neznalé: zbíječka, přístroj který dělá RaTaTataTa
a používá se na demolice); nemá palice ani krumpáče.
Inu, u maturity to šlo až moc hladce než aby to byla pravda.

Závěr
1/ Pánové, ženy jsou fajn, ale co naše hrdost?
2/ Zahrádku zaleju, až naprší a uschne.
3/ Do Brna bez GPS nelez.
4/ Kdo nemá telefon, má klid.
Prosím slečny a dámy aby mi odpustili ono generalizování ženské povahy. Každá to dělá ať
již schválně či nechtěně. napsal/a: ElV0 18:01 Link