|
 |
| 29.Červen 2007 |
| VLASTENECKÁ BÁSEŇ |
Myslela jsem, že jsem z rodu elfínů,
však někdo pak řek, že ne, že z delfínů.
Tož říkam: "Kua, copak sem ňáká ryba? "
Prej: "Ne, jen naprosto fatální chyba "
"Copak mohu rybou být?
Vidíš snad, že bych žábry mohla mít?"
"No tak hloupá osobo,
delfín není ryba,
to si asi blbá,
kdo ti to má vysvětlovat,
když si celá natvrdlá? "
A najednou on zmizí
já připadám si cizí,
toto není fér...
lol - delfín - no to je malér.
No a teď sem v průseru,
asi se z toho po*eru.
Musím najít zrcadlo,
přesvědčit se, že jsem stále elfadlo.
A tak chodím po poušti,
je mi strašný hic,
pak vzhlédnu na měsíc.
Co vidím - nevidím - velikánský nic.
A pak mozek můj se zapl
a vnitřně do mě kopl.
No sakra ženo kde to si?
Copak žiješ na poušti?
Hloupej mozku,
i ty mezku,
to je přece jasné
a zároveň krásné
No to sem si vždycky přála,
jako malá si na to hrála.
Asi jsme na jiné planetě.
No není to fajn?
Komu se podaří, jen tak sem zaletět?
Musíme najít pouštní ufouny,
třeba se jim i podaří
vymýtit ze mě ty delfíny.
A tak jdu a jdu,
na zádech luk a šípy,
no sakra to je vedro,
už chápu proč v poušti nikdo nechce žíti.
Hej já snad támhle něco vidím
No kua, přeci snad nehaldím!
To je ňáký ufoun s tykadlíky,
mno snad nemá chuť na elfíky
Jdu dál k němu,
páč chcípnu-li potom nebo teď,
mně už je jedno jaká je odpověď.
Ufoun náhle rozběhne se,
si říkam, no sakra, to mi snad něco nese?
Ale když přiběhl s mečem blíž,
málem rozčtvrtil mě na kříž!
No sakra co tu chceš?
Copak hloupýho elfa k večeři chceš?
"Elfa ne,
ale delfína milujem! "
No to snad neni možný,
Co to je za ufouny bezbožný?
Já chci odtud pryč!
Milovaná Stará Rokle
I se Svatým kopečkem se smířím rychle...
to všechno neni až takej bič :(
Ufoun mě odchytil do sítě.
Pusť mě!
Kua nejsem delfín...prosím tě!
"Jo jo. Takhle motá každej delfín,
to my to tu už známe,
proto se s váma ani nehádáme
a hezky vás do sklenic na zimu nakládáme."
Začala sem křičet,
už nechtěla sem žádný jeho žvásty slyšet!
já sem prostě ELF!
- mnohem víc než ty - nějaký pouštní červ!
Najednou obloha fijalová byla,
Vidím hromy blesky,
slyšim třesky plesky,
pak si vezmu elfí fusky,
nasadím na bosé nožky,
ufouna šípem zapíchnu
a honem odsud - pryč - pláchnu.
Na cestě potkám štíra.
Říkám: "Ahoj malý škorpíku :) "
On na mě nasraně zírá,
"Elfe, stojíš na mým ďolíku ! "
Cože cože cože co??
On poznal že sem elf!
Než ale tohle mně došlo,
štír mě klovl a se mnou to plesklo.
Nevím zda v mdlobách byla jsem dlouho,
v hlavě mám docela veliké kombo.
Ale jsem taky trochu zmatená
a třesou se mi kolena.
Pak říkám si: "No doprčic, kde to vlastně jsem??"
A pak plesk,
mžourám, koukám a zjistím - byl to jen sen.
Tož sem z toho hepy,
že nemám ploutve pod kalhoty,
že zas elfem jsem
a můžou jít v klidu ven.
Jó to jsou moje schízy,
jak plešaté břízy.
Co mně se to kua zdá?
Copak sem nějaká pizda?
Ale možná jen,
sem vrazila hlavou o kámen,
nepomodlila se před jídlem
a neřekla ámen...
A tak příteli vyhni se problémům
a hlavně ufounům,
važ si toho kým si,
nebo se na to vyser, a v klidu dáchni si |
| posted by Elfinka_ @ 17:57
|
|
|
|
|
 |
|
