POŘIZUJEME SI PEJSKA

Vybíráme psa

Jsouvšak také případy, že se v roli majitele psa ocitneme nečekaně. I kdyždnes díky osvětě už málokdo obdaruje oslavence pejskem, pořád ještě semůže přihodit, že se rozhodneme k osvojení psa zemřelého souseda,nezodpovědných známých nebo nemohoucí babičky. Přivést si domů psanalezeného může být kvalifikováno jako krádež nebo neoznámení nalezenévěci; proto nikdy nezapomeneme oznámit místně příslušné městské neboobecní policii, kdy a kde jsme psa našli, nechat ho prohlédnout čtečkoučipů a smířit se s tím, že buď pes poputuje do útulku na ze zákonapovinný (zatím) půlrok, než si ho budeme moci definitivně odvést, nebože nám po tuto dobu bude pouze "propůjčen". U dospělých psů s neznámým původem jejich nový majitel neví nic o tom,jak jsou socializovaní, jaké mají zkušenosti s člověkem, jak vyrůstalia jak byli živeni, jaký je jejich zdravotní stav, jak reagují nanenadálé situace. U štěňat je kromě toho další sázkou do loterie i to,do jaké velikosti dorostou, nebo jaké vlastnosti bude mít v dospělostijejich srst. Při výběru psa bychom si měli ujasnit několik zásadních podmínek:

Proč chceme psa?

Na práci, jako společníka, nebo parťáka na sport? Účel světí prostředky, v tomto případě se nám zúží oblast výběru plemene. I práce bývá rozličného druhu, každá vyžaduje "svoje" plemeno: práce vlese plemena lovecká, práce policie a vojáků služební, práce se stádyovčácká apod. Psí sporty žádají také své: těžko například zapřáhnemechrta nebo westíka do saňového spřežení.

Čistokrevný nebo voříšek?

U psů s prokázaným původem má chovatel mnohem vyšší pravděpodobnost,že vzhled i vlastnosti psa se budou blížit jeho vlastním očekáváním. Imezi "papírovými" psy budeme vybírat podle toho, jestli upřednostňujemespíše vzhled nebo vlastnosti.

Chceme se věnovat výstavám či dalšímu chovu?

V případě, že budeme chtít pokračovat v čistokrevné rodové liniinašeho psa, musíme učinit řadu nezbytných kroků - od papírování přespovinnou účast na svodech a bonitacích až po vyhledání vhodnéhopartnera ve správný čas. Obzvlášť exteriérově povedené jedince můžemevystavovat po celém světě.

Pes,nebo fenka?

Toužíme-li v budoucnu po vlastních, doma odchovaných štěňatech,pořídíme si s největší pravděpodobností fenku. Pak se ale musímeduševně připravit na daň v podobě hárání, nechtěných početí i falešnébřezosti. Fenku záměrně připustíme tehdy, budeme-li mít záruku odběruštěňat. Platí pravidlo, že o štěňata kříženců je menší zájem. Psi zase značkují teritorium, mohou být agresivnější a zejména v době hárání fen v širokém sousedství jeví sklony k toulání. Kolují také různé nedoložené zkazky o tom, jak se pes a fena chovají vrůzných situacích. Panuje např. všeobecná domněnka, že pes bývádominantnější než fena, popř. že fenkám postačí kratší doba k venčení.Nikdo není doma prorokem a je možné, že právě váš pes se spokojí sočicháním nejbližšího kandelábru a vaše fenka bude držet celou vašismečku zkrátka.

Kolik času budu moci psovi věnovat?

Čas je třeba věnovat každému psovi. Potřebujeme čas na jeho základnívýchovu, čas na dělání si vzájemné společnosti, čas na hry i čas navýcvik. Čas je třeba na péči o psa - od čištění a úpravy srsti, drápůnebo očí až po čas strávený v čekárnách veterinářů. S pracovním a sportovním psem strávíme hodiny výcviku a později i navlastních akcích. Výstavní psi spotřebují mnohem víc chovatelova časupři péči o zevnějšek i cestováním za dalšími tituly. Některá plemenapotřebují vybít svou energii náročnějšími procházkami, jiná se spokojís krátkým vyvenčením.

Kde bude pes žít?

Chci mít psa v bytě nebo ve výběhu? Je můj byt zařízen tak, aby sejeho vybavení a velikost dobře snášela s velikostí, línavostí, hravostía čistotností plánovaného psa? A je naše zahrada natolik odolná, abyskalka vydržela nájezdy norníků a fólie v jezírku drápky kokršpaněla? Bydlíme-li ve městě, je v blízkém okolí místo, kam lze se psem zaskočitna krátké vyvenčení, a víme, kam budeme jednou nebo dvakrát denněchodit na důkladnější procházky? Jsem schopen a ochoten/a nést všechny náklady spojené se zdravím psa?

I se zdravým dospělým psem se musí chodit čas od času na povinnéočkování nebo pro odčervovací tabletky. Náklady u veterináře jsou vyššíu štěněte a pak u staršího nebo starého psa. Pokud se přidá nemoc neboúraz, výdaje stoupají úměrně době a náročnosti léčby. Onemocnění můžebýt chronické, následky úrazu trvalé.

Budu se o psa moci starat i za pět,deset,patnáct a více let?

Každý by si měl uvědomit, že pořízení psa na popud pubertálníhodítěte znamená, že ještě jako třicátník může mít po boku patnáctiletéhopsa. Péče, kterou dítě hravě zvládne na základní škole, začne býtstředoškolákovi obtížná, během prázdninových praxí a brigád mimo domovtéměř nemožná, a přidá-li se na vysoké škole ještě třeba zahraničnístáž, nastává skutečný problém. Se založením nové rodiny většinoupřechází péče o už starého a nemocného psa definitivně na rodiče…

Budu schopen učinit rozhodnutí o usmrcení psa,až mi to veterinář doporučí?

Pes žije mnohem kratší dobu než člověk… proto pravděpodobně přijdechvíle, kdy pro těžkou nemoc, úraz nebo stáří bude pes trpět bez nadějena zlepšení stavu.

Souhlasí s pořízením psa celá rodina?

Pokud nedospějí všichni členové rodiny k závěru, že psa, případněkonkrétní plemeno, chtějí, nemůžeme počítat s tím, že svůj náhled navěc změní, až bude štěně doma a začne dělat loužičky nebo ničitpantofle. Každý by měl také vědět, že denní režim psa musí býtpravidelný a výchova důsledná - minimálně v tom, že všichni budouužívat stejné znění povelů a trvat na jejich plnění, nebudou krmit psamimo určenou dobu ani mu dávat zbytky od stolu.

A nakonec:Máme tolerantní sousedy?

Nervózní, nudící se, nevychovaný pes se stává metlou pro vlastnírodinu i pro okolí. Některá plemena mají větší sklony ke štěkání, jinámenší. Měli bychom včas nestranně posoudit své vlastní sklony, avíme-li, že trpíme přehnanými sklony k demokracii, netrváme příliš nasplnění slova a úkolů a ještě ke všemu jsme začínajícími chovateli,zvolíme plemeno všeobecně považované za tišší a snadněji zvladatelnéfyzicky i psychicky.