Nesnááááááášim borce!!!!kdyby nebyly kofři tak mám o polovinu bolesti,trápení,neštěstí mín..........kluk to je něco co bylo blbě stvořený,neříkám že mařky nikdy neublížili klukovi,ale žádná mařka není tak bezcitná jako kofři............a nejvíc me dojímá jak dokážou kluci zapomenout na to co ještě ,,před pár minutama slibovali" ty sladký řečičky kterýma krmí.tak ty se dokážou v minutě změnit na slovo ,,promin nechtěl sem ti ublížit"........to je něco nejhoršího co muže borec mařce říct......příklad: sympatický,v obličeji neuvěřitelně roztomilí,kluk poblázní jednu skoro neznámou holku,jenže ta holka má smulu v tom že hned naletí a hned se zaláskuje,dotyčný jí dává tak velký naděje,naději ve velkou lásku,v tu dlouho hledanou pravou lásku,dívká povoluje city, které držela z předchozího vztahu (skončilo opět sklamáním) na uzdě,bože jak krásně se poslouchaj ty slova od kluka,který ji ještě nedávno nezajímal,kterého skoro neznala,opět se jí vrací ten pocit štěstí,ikdyž po předchozím zklamání,zapřísáhnutí se,že na borce kašle,opět otvírá svý srdce a opět si najivně myslí že to tentokrát vyjde!Však,pro dívku překrásné období,pro něj zpestření života,náhle končí!!!V dívce rozpuká zmatek,vrací se myšlenky typu ,,proč zase já?" nechápe co dělá špatně,kdysi dívka odsuzující zabití se kvuli lásce,začíná chápat,začíná mít ty samé myšlenky,jako jiní zrazení,láskou zklamaní lidé!Ale ne,tohle se snaží dát jako poslední řešení!Kluk je najednou tak jiný,tak chladný,dívka nechápe,co sním je.......on jí tak ublížil,ale ona ho má tak moc ráda,že se mu snaží odpustit,jen aby byly zase spolu,aby jí opět říkal ty sladký,tak krásně se poslouchající,slova!Aby ji zase sladce políbil,aby ji zase po menší hádce pevně objal,chce to všechno tak marně zpátky!!!Ale i přes její snahu se pomalu ale jistě stává to,co chtěla ze všeho nejmín!Kluk jí,nehledíc na její pocity,opouští,nechává zase samotnou,bezbranou,zklamanou!!!Dívka se cítí tak prázdná,ale stále si to nedokáže připustit,ne,nechce být bez něj,nezvládá to,psychyka je na bodě mrazu,ale stále se snaží probudit v něm aspon malí plamínek tej lásky kterou jí tak líčil,marně!Bože jak mohl napsat že ji zbožnuje,když ji dokáže tak lehce opustit?!Dívka je na pokraji sil,už si pomalu připouští že ji opravdu nechal,nedokáže dělat něco jinýho než brečet,brečet a brečet!Ví že se tím vubec nic nevyřeší,ale nedokáže to zastavit,kde se v ní bere tolik slz?!Musí na něj zapomenout,musí!Maže ho odevšad kde to jen jde,jak těžké pro ni bylo mazání jeho fotky s kdysi tak roztomilím,nevinným obličejem,který se změnil,ikdyž pořád roztomilí,ale ne tak nevinný!Maže si jeho číslo,maže ten krásný nápis ,,Miláček"!City se ji opět uzavírají,ale jdou ještě hloubeji!Srdce se zamklo,už nechce žádnýho kluka pustit,už nikdy!Ikdyby dal mozek rozkaz,srdce ho neposlechne!Dívka kdysi plná energie,radosti,bláznovstí,síli,je už tak vyčerpaná samím zklamáním,bolestí!Jak strašně by ho chtěla zpátky,ale on na ni už zapoměl,možná sem tam vidí její obličej,ale už si jen matně vzpomene kdo to byl!Jak by si přála slyšet upřímný slova ,,vrat se mi,chci být jen stebou" pořád doufá,každým jeho slovem mín a mín,ale doufá!!!Dívka nevidí smysl života,asi už přišlo to poslední řešení!!!....Ale ne sou tu ještě přátelé,už jen pro ně tu chce být,měla však jednou namále,ale poznala opravdovího přítele,kdyby tam ta dotýčná osubka ten večer nebyla,nebyla by ted už ani dívka!!!...............Zhrnu to....všem není láska souzena,a já sem taky jedna z nich!!!