My world!

Mwuhehéé :) táákže Lůca strávila Silvestra v Paříži


Táákže, jsme vyjeli z Mostu...v Chomutově jsme si půjčili GPS a hurá vstříč Paříži...ale ouha  Zatáhla jsem za pás... a ric pic... pás se zaseknul a nešel  No hezky to začalo... Cesta byla zajímavá, někdy v noci jsme zastavili na německá benzínce a Tomášek potřeboval čůůrat tak šel k plotu vykonat potřebu  Po zapnutí poklopce ho přepadli dva policisté a .... a  měl to za 30 Eu kvůli čůrání u plotu místo toho aby použil WC Hustý ne? No cesta byla šílená...dokonce jsem viděla ovci v pyžamu xD Vyjeli jsme kolem 20:30 a v 11h jsme byly v Paříži. A v tom se stalo Uviděli jsme nepřehlednou zmeť silnic, aut a ulic.A do toho ještě zataženo a pršelo  Zlatá navigace....nás dovedla až k hotelu. Cestou po Paříži jsme si všimli, že veškerá auta ( auta hoodně drahá) jsou poškrábaná, nabouraná a promáčklá. Ano - Paříž je agresivní město  Nakonec jsme našli náš hotel a ubytovali se. Hihi...domluva byla úžasná - česko-anglicky-německy- francouzká řeč zafungovala. Auto jsme prskli do podzemního parkoviště za 4Eu na 2h. xD Po krátkém odpočinku jsme vyrazili za Eiffelovkou. Navigace nám jí našla a tak jsme vyjeli  Po naprosto šílené jízdě po Paříži ( všude chodec -semafor - auta.Spojka dostala zabrat) jsme uviděli Eiffelovku. Hodinu jsme hledali místo k parkování - nic. Všechno tam bylo prostě přecpaný a hlavně placený! No děs a hrůza. Začali jsme depkařit - nemáme kde zaparkovat . Úplně nás tlačil čas a to jsme nebyly ani u jedné památky. Místo jsme teda našli - zaparkovali jsme kilometry daleko v placeném parkovišti xD Další Eura. Nechali jsme to na 24h tedy do 16h dalšího dne Tak jsme teda pod tou Eiffelovkou stáli...prošli jsme se kolem, našli jsme nějakou pěknou budovu A hle - byla to Invalidovna. Foťák fotil...Poté jsme se rozhodli jít pěšky do hotelu (4.5km) Zapli jsme navigaci a šli...šli....šli....zatočili....šli...šli a zabloudili Začala jsem šíleně depkařit a byla jsem v koncích. Tomáš mě pobaveně přesvědčoval že ví kde jsme a přitom byl v Paříži poprvý. No jasně že jsem mu nevěřila a mlela si svou dál. Po útrpné chůzi kdy mi odumírali nohy a neměla jsem daleko k hysterickému pláči nebo k vraždě mého manžílka  Jsme vyšli před naším hotelem.  Ok Asi fakt věděl kde jsme. V hotelu jsme zjistili, že nám rapidně klesli finance  Hodně rapidně....a že jsme viděli 2 památky. Docela slabý po celém dni v Paříži  S Tomášem jsme pobaveně shrnuli celý den - pokuta 30Eu, bloudění, šílení řidiči,pouze dvě památky, špatné počasí ..no pstě kalamita xD A v tom se ozvalo rup a křup...a můj krásný gelový nehtík se válel na podlaze. No konec - šli jsme spát xD Druhý den ráno... vysprchovali jsme se xD Ok ok...pod podhrůžkou jsem byla donucena to zveřejnit- Sprchovali jsme se společně ( klouže to, čvachtá to -> nejde to ), chvilku jsme ještě leželi v posteli ( "leželi" ) a šli jsme...pěšky zpátky k autu. Jenže ouha - zabloudili jsme. Obtěžkáni našimi zavazadli jsme se trmáceli ranní Paříží a obtěžovali Francouze. Ano Lůca hovořila - Bonjour, pleas Rue de Rivolli xD Thanks...
Po dlouhé cestě, kdy nás snad bolelo úplně všechno jsme k autu došli. Jo mimochodem  šli jsme s navigací, která nefungovala!!!! Hihi...že by sme se nedostali domů? No hodili jsme do auta věci a šli jsme k Eiffelovce. Šílený fronty, bylo 13:30h a auto jsme tam měli pouze do 16h...nestíhali xD Táákže zase pěšky k autu....to jsme dali do jiného parkoviště a šli opět na Eiff. Tentokrát jsme vydrželi šílené fronty a dostali se až do 3 patra- ÚÚÚÚÚÚÚŽASNÉ. Strašná vejška.  No poté jsme vyzvedli auto a jeli k Notre Damu, Sacré Couer ...Musím podotknout že nastala krize Všude smaý auta a křižovatky. Chudák spojka trpěla a Tomáš byla šíleně vydeptaný .. já byla vydeptaná z něho a ze všeho okola a táák začaly hádky xD Ale jakmile jsme vylezli z auta, zase jsme byli šťastný manželé No vypadalo to docela nadějně že nakonec z tý paříže přece jen něco uvidíme. Táákže kolem 22:30 jsme dali auto opět do garáže a šli pěšky k Eiffelovce --> půl hoďka opřed půlnocí. Lidí jak nasrá** ale pěkný to bylo...hihi.. a najednou byla půlnoc. Eiffelovkou začala blikat,lidé skandovali a my dva jsme čekali na úžasný ohňostroj - ale ouhle - žádný nebyl. Absolutně nic...a přišlo mírné zklamání Všimli jsme si, že ohňostroj nebyl nikde v Paříži...trapný město Šli jsme zpátky do auta a a zatáhla jsem za dveře a rup, další gelový nehtík šel k zemi xD  jeli jsme teda už rači domů... Manžílek byl ale unaven a táák jsme zastavili v jedné z vesniček a na 5h jsme si ustlali v naší věrné alfičce. Ráno jsme vyjeli....po několika hodinách jsme zastavili na jednom z odpočívadel a příroda se ozvala - ne nešli jsme čůrat No.. kvůli menší nehodě si musel Tomáš sundat tričko..kalhoty ho šíleně tračili tak šli dolů taky xD Skoro 400km jel pouze ve spodním  prádle No konéééčně jsme dorazli do zasněženého  Mostu a aby toho nebylo dost - přišli další překvápka - Tomášův byt zdemolovaný od řádění jeho bratříčka a u nás v ulici...na zábradlí seděla slepice! Fákt živá slepice...a  u nás doma jsme zjistila, že můj milovaný manžílek strávil Paříž v mích kalhotech!!!! xDDD Smála jsem se dlouho. Hlavně že si stěžoval že ho tlačí Že se mu prej ocitli ve skříni tak si je vzal... No Paříž byla za náma... Jediný kdo z toho vyšel bez psychické a fyzické újmy byla věrná alfička která se stala naší jedinou jistotu v celé uspěchané Paříži


Táák hh jestli si to přečtete tak písněte komentář xD Budu rááda...

No tak jsem usoudila..proč sem pořád dávat nějaké úvahy o strastech a slastech života... ( né že bych teď jednou velkou slast neprožívala ), ale tak hihi...zasmějte se...

Sněhurka, Paleček a Qasimodo přiijeli ke Guinnessům nechat se zapsat do knihy rekordů.
První­ jde do kanceláře Sněhurka, za chví­li vyjde, celá září ­ a říká:
"Zrcadlo nelhalo, jsem nejkrásnější­ na celém světe, zapsali mě".
Další na řadě je Paleček, vejde do kanceláře, za chví­li je venku,
směje se na celé kolo : "Jo! Zapsali mě, jsem nejmenší­ na světe".
Poslední­ jde Qasimodo. Za okamžik je venku, pěkně nasranej:
"Kdo je, ku*va, Paroubek?"

Povídají si dvě babky na návsi: "Tak co ta vaše vnučka dostala od toho Itala?"
"No, povídala, že Syfilis."
"A co to je?"
"No to já nevím. Ale asi je to větší než Mercedes."
"A jak to?"
"No protože povídala, že jestli je to fakt pravda, tak se v tom poveze celá vesnice."

Babičko proč máš tak velké oči ?
Nemluv na mě když seru :D

Přijde pedofil na pískoviště a říká holčičce: "Umíš počítat?" "Umím." "Tak počítej s tím, že to bude dost bolet...

Proč mají krysy čtyři nohy????
Aby byly u popelnic dřív než důchodci.

Jde muž hustým lesem až dojde na mýtinu. Tam stojí malá holčička a pláče u šibenice, kde se houpe tělo. Muž dojde až k ní a ptá se:"Holčičko to byl tvůj tatínek?" Holčička přikývne. Muž se podívá dál,kde leží ohořelé tělo a ptá se: "A tamto byla tvoje maminka?"Holčička opět pouze přikývne. "A ty jsi tu úplně sama?" Opět přikývnutí. Muž si začne rozepínat pásek a říká: "Víš, ty máš dneska ale blbej den."

Běží viagra po hřbitově a křičí: Vstávejte čů*áci!

Mala holcicka si hraje na pisku: "Mami tady suka pejsek."
Maminka: "No tak si ho nevsimej."
Holcicka: "Kdyz vono to boli."

Vrátí se chlapik nečekaně ze služební cesty, a slyší zkoupelny nějaký divný hlasy, a tak jde, a vyleze si v ložnici na skříň.
Manželka s milencem přijdou z koupelny, a hups do postele. Maník ji dá pusu a povídá: "Pusinku jsme si dobře vykoupinkali," přesune se níž, a
povídá: "prsíčka jsme si taky dobře vykoupinkali", přesune se ještě níž
a povídá: "ale tady jsme se nějak špatně vykoupinkali." A ženská mu na to odpoví: "Podívej se na skříň, a pose*eš se taky."

 

Běží liška k táboru,
nedoběhla závoru.
Jede rychlik z Opavy,
liška běží bez hlavy.

Pyrotechnik Emil,
hrál si s něčím v rohu,
protože byl debil,
utrhl si nohu.

Dřevorubec dříví kácel,
sekl se a vykrvácel.
Marně svíral pěstičky,
neměl krevní destičky

Jela Eva ze skluzavky,
nechala však na ní plavky.
Velkou hambu cítila,
Když jí prcka svítila!!!

Říká se že láska přes hory přenáší, že láska je silnější nežsmrt, je to pravda nebo jen pouhé snění?

Potkala dívka chlapce nebo potkal chlapec dívku?…Dívka aniž by si uvědomila s kým má vlastně tu čest, propadla jeho sladkým řečem a zamilovala se. Snad první chyba? Postupem času..zjišťovala že né vše je tak dokonalé jak to zní z jeho úst. Občas se vloudila chyba, malá..přesto pro ní výrazná. A tak počáteční zamilovanost opadla a její oči se otevřeli, naivita zmizela a ona viděla vše jasně, viděla i to co vidět nechtěla. Chlapec jí šeptal do uší sladká slůvka, přestože v hlavě se mu honili myšlenky kilometry daleko od dívky v jeho náruči. Polibky ztratili svojí sladkou chuť, krásná slova se vytratila… Narážky které dívka s bolestí přehlížela se stupňovali. Dívka začala něco tušit a přesto si to odmítala přiznat, vynuceně se smála všemu co jen něco málo naznačovala. Nevnímala chlapcovo nezájem o její lásku…viděla jen touhu získat jeho srdce. A přesto přišla první rána … „Chtěl jsem se s tebou rozejít“  Slova bolela…v srdci zůstala? Tušila to..a její srdce se otřásala radostí že to co chlapec chtěl se nestalo…další dny dívka prožívala štěstí. Ale časem, vrátili se podivné myšlenky, bolestivé zjištění že opět se něco nedaří…a v tu chvíli se to zlomilo. Dívka netušila kolik dní trápila svou duši úsudky…na povrch se snažila aby vše bylo dokonalý,aby ona nepochybila. A přes to všechno se to stále nedařila, opět cítila ten chlad z chlapcovo strany, to změněné chování. Ale slůvka „Miluju tě“  jí uklidňovala a dodávala částečný pocit bezpečí…Ale když si v hlavě promítala všechny ty dny co s ním strávila, věděla že tohle není vztah. Věděla že k němu nemá důvěru, věděla že milovat znamená něco jiného. Kolikrát už dívka na pokraji svých sil chtělo všechno ukončit?Kolikrát si to v jeho náruči rozmyslela? Kolikrát se hned poté zklamala a pocítila bolest stokrát horší? Za tu dobu tak častokrát, že už nevěděla co je to klid, štěstí..láska. Znala jen nejistotu, bolest a zklamání.Ale ten den..den kdy mělo vše skončit, ten kdy chlapec poznal jinou dívku..den kdy věděla že to bude konec. Ten den všechno změnil. Pár chvil měla dívka na jazyku zlý slova, kterými chtěla chlapce navždy umlčet a ukončit vše co jí přinášelo jen bolest. Pár minut jí připadalo jako sto let, vše vzdala…Čekala až to z něj vypadne…Nic se nedělo..až poté se chlapec nepatrně usmál a objal dívku. Políbil…a dívka cítila podivný pocit, že něco se změnilo. Další dny bylyjako v pohádce, dívka se vznášela na obláčcích spolu s chlapcem,kterého má ráda. Postupem času, dny byly stále lepší, krásnější…příjemnější.Zmizela nedůvěra, strach..bolest. Nahradil jí pocit důvěry a lásky. Věděla žev chlapci se něco změnilo, něco radikálního, něco důležitého. Sladká slova byla cítit pravdou a upřímností, vášnivé polibky ji ujišťovali o jeho lásce.Dívka byla zmatena…Probudila snad v chlapci to co chtěla již od začátku?Lásku? Zamilovanost?
„Až s tebou jsem poznal co znamená slovo milovat“  Nevěřila…ale vše nasvědčovalo tomu, že je to pravda. Uvěřila…Získala k němu důvěru… Poprvé se plně oddala pocitu lásky a člověku kterého doopravdy miluje. Otevřela mu své srdce a dovolila vstoupit…Chlapec jí to vše oplácel stejnou, možná větší dávkou. Možná i on otevřel své srdce a poznal to o čem pouze slyšel a co odmítal? Začátek horor…konec pohádka? Ne pohádka je vymyšlená, tohle je pravda.Pravda o tom, že jsem našla člověka kterého jsem hledala. Člověka kterého moc miluju, o kterého nechci přijít. Člověka který mi ublížil a zároveň vyléčil rány…Vyléčil a léčit nepřestal…Cítím to štěstí o kterým se mi pouze zdálo,cítím lásku…A hlavně cítím konečně to všechno cítím i z jeho strany.Přišlo to na co jsem celou dobu čekala a málem o to přišla. Našla jsem svůj smysl života, který je ukryt v jeho náruči, polibcích…v jeho lásce. Doufám,přeju si…chci… aby to nikdy  nepřestalo a takto dokonalý to bylo navždy. Vybojovala jsem si to, vytrpěla jsem si to…a tensi to užívám plnými doušky.

Láska je krásná a já vím konečně jak chutná.

Našla jsem svého prince v červené alfě 

Ps.: Miluju Tě Tomášku a nikdy Tě milovat  nepřestanu. Znamenáš pro mě tolik, změnil simi celý můj život

 

"Láska není láskou, není-li zároveň věrností. Přátelství není přátelstvím, není-li zároveň důvěrou"

Změna? Možná..K horšímu? Nikoliv...

Ano pamatuju si na ty doby kdy jsme si stěžovali... "Ách jo já chci kluka..."Dám všechno za kluka" - " Kdy už budu s někým chodit?"
Jsou tak dávno a přece jsou aktuální... Přesto všechno to byly krásný časy. Největším problémem bylo najít kluka. Na školu byl čas..na koníčky byl čas...
Ale teď se všechno změnilo... Našla jsem svůj pravý smysl života - Tomáška. Nejúžasnějšího kluka, jakýho jsem si mohla přát. Sice začátky byly kruté a často jsem brečela kvůli ničemu a všemu. Tolikrát jsem se trápila a chtěla znovu ten pocit naivity. Ale vydržela jsem a dočkala se. Přišla ta pravá láska o který každý z nás sní. Každý den s ním je úžasný, těším se na každý jeho polibek, obejmutí... Den bez něj je jako rok... Miluju ho a nikdy ho milovat nepřestanu. Zní to jako pohádka..ale není
Našla jsem lásku...ztratila přátele? Nevím proč...připadám si šťastná a přes to mi to štěstí kazí...Možná to neúsmyslně a přesto mě to zraňuje. Nevyčítám jim to...jen mě to mrzí, hodně mě to mrzí. Vím že jsem se změnila..vím že mám teď hodně málo času...To ale přece neznamená že mě můžou jen tak vyškrtnout...Spolčit se spolu a tu třetí vypustit. Tolik to bolí...tolikrát jsem to chtěla napravit...Toikrát jsem je potřebovala...tolikrát jsem se zklamala....
Chci to spravit, nebudu se omlouvat, nemám za co. Jen prostě ... newíím. Hodně pro mě znamenají a mrzí mě to, hodně mě to mrzí a chci to napravit. Jsem jiná, změnila jsem se...ale....stačí jen tu změnu pochopit.

Vím že si to přečte Linda...
Linduško, neber všechno na sebe...vím že mezi námi dvěma to bude vždy skvělé a nikdy nepřestaneš být mojí nejlepší kamarádkou. Proto to teď musíme napravit, na tebe si čas udělám vždycky...vždycky budeš mít v mém srdíčku své místo a to už ti nikdo nikdy nevezme. Ať se stane cokoliv...vždycky budeš ta nejlepší... Prostě Rikušce neser Jashina a pojď do čajovny probírat Bobry

Možná..možná se to snad donese i k Míše?
Zažila jsem toho  ní hodně...a přesto se teď něco změnilo...A vím že mnou to není! Nebudu to řešit, jen mě zklamalo její chování vůči mě...Vždy mi dokázala zvednout náladu když i bylo nejhůř...jenže poslední dobou dělá přesný opak! Mrzí mě to..zraňuje mě to...Ale dokud si neuvědomí že já našla své štěstí a nenechám si ho vzít..dobrý už to nebude! Ale i přes to všechno jí mám strašně ráda...Hodně toho pro mě znamená a proto to tolik bolí...

Já?? Tak to je trapná kategorie  Noo... chceš říct pravdu? Jo když si přečteš..pomyslíš...ta sentimentalita jí zase bere... Ale pozná to jen ten kdo mě zná xD Každý ví co jsem proboha zač... sčevo? Ano .. jeden ze slabších pojmů..
A kdo mě nezná? Nebooj poznáá...dokážu nedosažitelný... Chválit se je těžké a proto to nikdy nedělám... Dokážu odpustit...dokážu odpustit i to co bych vlastně ani neměla...jsem splachovací, občas až moc
Ano... ráda píšu... píšu povídky, básničky...i totální hovadiny jako je tenhle článek psát mě baví...
Já a škola? Zní to divně..zní to jako od šprta..ale škola mě baví...možná že jsem jedna ze sta který je 100% spokojený s výběrem školy...
...hej netuším...prostě mě musíte poznat...

A hlavně...poznat mě musíte osobně a ne podle slov od některých lidí... Člověška poznáš jedině když s ním jsi a když to poznáš na vlastní oči... tvým očím nikdo nelže

Jeden přítel mi řekl: "Podívej se zpět za svým životem,uvidíš na své cestě dva druhy stop. Své a mé." Zeptala jsem se: "Pročna té cestě, kde mi bylo nejhůře jsou pouze jedny stopy? To jsi měopustil?" Odpověděl: "Ne, neopustil, to jsem tě nesl..."

Eh... co k přátelům napsat?Každý je má...každý je občas ztratí... Zůstanou jen ti nejlepší...
Ale i nejlepší přátel ti může vrazit kudlu do zad...proto teď už musím dlouze přemýšlet nad tím, kdo je tím opravdovým přítelem a kdo si na něj pouze hraje :( Nehodlám to njak rozebírat do detailu. Mám pravý přátele...mám i ty nepravý...

Poslední dobou mi nejvíc pomáhá Jíťa... týhle holčině vděčím za mnohé... dokáže pomoct, podržet úplne ve všem. Poradí.. i když má svých problému hodně, i v těch nejhorších chvíli mi vnese sluníčko do mého života ;)

Samozřejmě... zapomenout na Lindu? Ne to nejde..s ní mám tolik tajemství a prostě o ní nejde jen tak psát. Nedokážu slovy vyjádřit to co k ní cítím...Ona je ta který bezmezně důvěřuju... Pstě moje Rikuška..co dodat?

Míša... hh xD Taky nej... S ní jsem toho taky zažila ranec moc na co nikdy nezapomenu. Tolik nás toho ještě společně čeká ... je skvělá, dokážu se jí se vším svěřit a vím že se to nikdy nikdo nedozví...

Linh...takové ehm..malé sluníčko :D Skvělá holčina se kterou se znám strašně dlouho ... vyslechne..poradí..utěší... ;) Prostě i té patří má důvěra...

Nemůžu zapomenout ani na mojí Esmeraldu..neboli Denuuš :) poslední dobou zjišťuju, že je naprosto skvělá a dokonalá. Dokáže mě přesvědčit k totálním hovadinám xD Třeba výlet do Želenic ... pěšky...nevadí... prostě s ní je nej pokec...

Peťulka...co k týhle slečně napsat? Jeden čas jsem jí odsuzovala za její chování...aniž bych pochopila, jak moc vám dokáže jeden člověk váš život změnit. A právě jí se život změnil...A právě proto jí mám moc ráda a vážím si jí ;)

"Že mi je můj kůň nejmilejší říkáš ty, člověče, že je hřích. Kůň mi zůstal v bouři věrný, člověče ani ve větru"

Koně...pro někoho pouhé slovo, ale pro mě celý můj život. Nedokážu si představit život bez nich. Dokáží mě i v těch nejhorších chvílí utěšit, už jen tím že jsou. Jejich přítomnost mě uklidňuje a dodává mi pocit štěstí. Stačí aby se podívali svým krásným moudrým okem a já vím..že oni jsou ty jediný kterým patří má důvěra. Jsou dokonalý...nádherní...
Oni nedokáží ublížit... pomáhají mi v tomhle světě... dokážou jen pomoci od trápení, vyslechnou trpělivě všechno co se jim řekne... Miluju je...

Nejvíc si mé srdíčko zasloužila Balada, kobylka, která pro mě znamená všechno...jakmile jsem jí poprví viděla...věděla jsem že ona bude ta jediná

Dalším srdíčkem je Sančos, westerňák..který mi v srpnu odjíždí :( přenesl mě přes první parkur... sjela jsem si na něm první drezuru...

A další...Fredíík...Kid...Juliet...Lucinka...Hnědulka...Gaman..prostě nejmilejší koníci!

^{_{Já zahlédla hřívy a zaslechla cval,}}

^{_{já stále šla za ním a každý se mi smál.}}

^{_{Mně sláma z bot kouká a v kapsách seno mám,}}

^{_{však pohled ze sedla je nejhezčí co znám.}}