My world!

Potkala dívka chlapce nebo potkal chlapec dívku?…Dívka aniž by si uvědomila s kým má vlastně tu čest, propadla jeho sladkým řečem a zamilovala se. Snad první chyba? Postupem času..zjišťovala že né vše je tak dokonalé jak to zní z jeho úst. Občas se vloudila chyba, malá..přesto pro ní výrazná. A tak počáteční zamilovanost opadla a její oči se otevřeli, naivita zmizela a ona viděla vše jasně, viděla i to co vidět nechtěla. Chlapec jí šeptal do uší sladká slůvka, přestože v hlavě se mu honili myšlenky kilometry daleko od dívky v jeho náruči. Polibky ztratili svojí sladkou chuť, krásná slova se vytratila… Narážky které dívka s bolestí přehlížela se stupňovali. Dívka začala něco tušit a přesto si to odmítala přiznat, vynuceně se smála všemu co jen něco málo naznačovala. Nevnímala chlapcovo nezájem o její lásku…viděla jen touhu získat jeho srdce. A přesto přišla první rána … „Chtěl jsem se s tebou rozejít“  Slova bolela…v srdci zůstala? Tušila to..a její srdce se otřásala radostí že to co chlapec chtěl se nestalo…další dny dívka prožívala štěstí. Ale časem, vrátili se podivné myšlenky, bolestivé zjištění že opět se něco nedaří…a v tu chvíli se to zlomilo. Dívka netušila kolik dní trápila svou duši úsudky…na povrch se snažila aby vše bylo dokonalý,aby ona nepochybila. A přes to všechno se to stále nedařila, opět cítila ten chlad z chlapcovo strany, to změněné chování. Ale slůvka „Miluju tě“  jí uklidňovala a dodávala částečný pocit bezpečí…Ale když si v hlavě promítala všechny ty dny co s ním strávila, věděla že tohle není vztah. Věděla že k němu nemá důvěru, věděla že milovat znamená něco jiného. Kolikrát už dívka na pokraji svých sil chtělo všechno ukončit?Kolikrát si to v jeho náruči rozmyslela? Kolikrát se hned poté zklamala a pocítila bolest stokrát horší? Za tu dobu tak častokrát, že už nevěděla co je to klid, štěstí..láska. Znala jen nejistotu, bolest a zklamání.Ale ten den..den kdy mělo vše skončit, ten kdy chlapec poznal jinou dívku..den kdy věděla že to bude konec. Ten den všechno změnil. Pár chvil měla dívka na jazyku zlý slova, kterými chtěla chlapce navždy umlčet a ukončit vše co jí přinášelo jen bolest. Pár minut jí připadalo jako sto let, vše vzdala…Čekala až to z něj vypadne…Nic se nedělo..až poté se chlapec nepatrně usmál a objal dívku. Políbil…a dívka cítila podivný pocit, že něco se změnilo. Další dny bylyjako v pohádce, dívka se vznášela na obláčcích spolu s chlapcem,kterého má ráda. Postupem času, dny byly stále lepší, krásnější…příjemnější.Zmizela nedůvěra, strach..bolest. Nahradil jí pocit důvěry a lásky. Věděla žev chlapci se něco změnilo, něco radikálního, něco důležitého. Sladká slova byla cítit pravdou a upřímností, vášnivé polibky ji ujišťovali o jeho lásce.Dívka byla zmatena…Probudila snad v chlapci to co chtěla již od začátku?Lásku? Zamilovanost?
„Až s tebou jsem poznal co znamená slovo milovat“  Nevěřila…ale vše nasvědčovalo tomu, že je to pravda. Uvěřila…Získala k němu důvěru… Poprvé se plně oddala pocitu lásky a člověku kterého doopravdy miluje. Otevřela mu své srdce a dovolila vstoupit…Chlapec jí to vše oplácel stejnou, možná větší dávkou. Možná i on otevřel své srdce a poznal to o čem pouze slyšel a co odmítal? Začátek horor…konec pohádka? Ne pohádka je vymyšlená, tohle je pravda.Pravda o tom, že jsem našla člověka kterého jsem hledala. Člověka kterého moc miluju, o kterého nechci přijít. Člověka který mi ublížil a zároveň vyléčil rány…Vyléčil a léčit nepřestal…Cítím to štěstí o kterým se mi pouze zdálo,cítím lásku…A hlavně cítím konečně to všechno cítím i z jeho strany.Přišlo to na co jsem celou dobu čekala a málem o to přišla. Našla jsem svůj smysl života, který je ukryt v jeho náruči, polibcích…v jeho lásce. Doufám,přeju si…chci… aby to nikdy  nepřestalo a takto dokonalý to bylo navždy. Vybojovala jsem si to, vytrpěla jsem si to…a tensi to užívám plnými doušky.

Láska je krásná a já vím konečně jak chutná.

Našla jsem svého prince v červené alfě 

Ps.: Miluju Tě Tomášku a nikdy Tě milovat  nepřestanu. Znamenáš pro mě tolik, změnil simi celý můj život