Už zas je to tady, už zase jdou po mně
Vyvolení z Matrixu pronásledujou mě
Jedničky a nuly skrz mysl mi proudí
Virtuální realita, v níž snadno zabloudíš

Když Matrix mi dá pokoj, zas další haluze
Každýho stínu já strašně bojím se
Útočí na mě přízraky odjinud
Nepoznám co je reál a co blud

Ze spánku se budím, třesu se a potím
Proč jsou sny tak skutečný a proč je nepochopím?
Při cestě do školy mě agenti honí
Proč vždy a všude já takhle schýzuji?

Má řeč je nejasná a duše pohaslá
pořád má pocit že ňákou šanci propásla
Jen když se zkouřím tak pohoda je
Spásná marijuana si s mou myslí hraje
Myšlenky obaluje, ukazuje mi meziplanetární kraje
mé superego zraje a ledové tělo taje