Včera to bylo hustý.Všichni mě převědčovaly,že se nemám čeho bát.Poznal jsem to až sám na místě.Strašidelná atmosféra mi povolovala křeče v žaludku nakonec to nastalo.V salónu mi chytly jazyk speciálníma nůžkama řádně stiskl a pak mi udělal vpich.Měl jsem na krajíčku,ale vydržel jsem to-jsem přece chlap-dostal jsem návod na ošetřování a plno ponaučení a šel jsem domů.Moje psychická podpora Káča se mi cestou v tramvajce smála hlavně mému šišlání třeba středa-sreda atd.Prsotě maras.
Jak jsem v tom nadšení jel pak od Kači na kole do Výšek kousek od hřistě jsem se vysekal asi ve 30km rychlosti,bo jsem brzdil oběma brzdama abych nepřejel paní s kočárkem.Nakonec jsem přeletel prez riditka a  kolo na me spadlo.Vyletel mi mobil,brýle,rozbila se mi predni brzda,potrhal jsem si kosily a krasne jsem se podřel,ale teď žiju to je hlavní,ne :D