Srdce jak suchý chléb pomalu praská.
Nikdo si nevšímá,nikdo to nevidí.
To je tak normální,normální u lidí.
Osobní zlo takzvaná láska.
Je na půl slepá,přes oko páska.
Neví kam střílí a neví na koho.
„Dívej se chviličku,zmatená mátoho.“
„Koukni mi na srdce plné je šípů.“
A dál nic nezmůžu,zubama skřípu.
„Mě už jsi trefila!Jinak jsi zdravá!?
Kde je ta slíbená,má láska pravá?“
