Všechno začalo, když se jejich oči několikrát během chvilky střetly.. ten den si pamatuje dodnes.. pamatuje si každou minutu z toho dne.. byli se školou na výletě a oni ze sebe skoro nespustili oči.. co že tak najednou?? Vždyť si nikdy předtim jeden druhýho ani nevšiml..

Začaly prázdniny a ona poznala někoho jiného a na něj zapoměla.. nechtěla si dělat žádné naděje.. jenomže s novym objevem to byla slepá ulička.. dlouho se z toho vzpamatovávala.. ale začátek nového škol.roku jí z toho osvobidil.. když spatřila opět jeho vypadal ještě líp než před prázdninama.. nemohla z něj spustit oči.. byl to přesně její typ.. hnědé vlasy.. čokoládový oči.. a už od pohledu hodnej.. rozumnej a pohodovej kluk. Celý měsíc byl pro ni něco úžasnýho.. pořád si vyměňovali pohledy.. kdykoliv se potkali na chodbě nebo v jídelně podívali se na sebe.. všechny přestávky trávili na chodbě a furt na sebe koukali.. ani jeden však nikdy s tim druhym nepromluvil jediný slovo. Začal říjen a s nim i trápení.. začal ji ignorovat.. z ničeho nic.. už na ni nekoukal jako před tim a ona ?? Najednou neměla odvahu podívat se mu do očí.. chodila tam, kde by ho mohla potkat, ale jakmile ho uviděla.. sklopila oči k zemi a nepodívala se na něj.. měla strach. On přestal chodit o přestávkách na chodbu a ona byla čím dál tim víc nešťastná. Chtěla aby to bylo jako dřív.. snažila se sebrat odvahu a dát mu najevo že ho má ráda ale kde sebrat tu odvahu ?? Přepadl jí smutek.. smutek kterého se nemůže zbavit.. začalo řezání do rukou.. usínala s brekem a s písničkou untitled.. připomínala jí uplně všechno.. první den.. jeho pohledy.. nikdo nebyl schopnej jí pomoct.. nikdo..uzavřela se sama do sebe a myslela jen na něj.. u toho poslouchala furt dokola untitled nebo berušku.. "..že ty jsi ta, kterou jsem hledal už léta..(nejsem)….beruško moje, já do tebe jsem blázen.. (nejsi).. i když jsem sám, na tebe myslívám.. (kéž by)…nikdy před tim jsem takhle nemiloval, snad si to jen myslel nebo si na to hrál, vždycky hledal jsem moc a pokaždé našel málo…….beruško věř, že jen pro tebe tu jsem (jenomže ty tu nejsi !! ) " při těhlech slovech se jí hrnuly do očí slzy.. vždycky doufala a věřila, že jednou tuhle písničku bude poslouchat s nim.. že ty slova budou pravdivý.. ale nee.. nebudou.. nikdy nebudou... všechno skončilo stejně rychle jako to přišlo.. ze dne na den.. otázka proč ?? je zbytečná.. na tu odpověď asi nikdy nenajde..Ted si říká proč na ní furt koukal ?? nebo se jí to jenom zdálo a něco si namlouvala ?? proč jí pak začal ignorovat ?? udělala něco špatně?? Proč jí neodepsal na sms ?? myslel si že to je omyl ?? A najde na všechny tyhle otázky vůbec někdy odpověď ??

Kdyby tak věděla, že za několik málo sekund se dozví, že to, čemu celou tu dobu věřila, NIKDY nebude…je to jako kdyby vám někdo zabodnul nůž přímo do srdce.. kéž by se tak dalo vyléčit... ale jizvy zůstanou navždy…

Sedí u počítače.. žiletka pomalu přejíždí po její ruce a na ránu jí kapou slzy.. ta bolest srdce.. ta úzkost je nepopsatelná.. nesoustředí se na to co dělá.. má v hlavě teď jenom jeho.. najednou žiletka zajede hlouběji….ví, že to přehnala…ví, že se blíží konec…celé její tělo zalije chlad a po ruce jí stéká krev…usíná…z dálky ještě uslyší zvonek u dveří, ale už nemůže nic dělat..

Nechtěla zemřít.. ale zemřela… kdyby jenom tušila, že to byly poslední sekundy jejího života… kdyby jenom tušila, že on za ní přijde a řekne jí "Miluju tě" a že ví, že udělal chybu… ale tohle se ona už nikdy nedozví….