Vzpomínky

20.Listopad 2008

Čas od času se v člověku probudí nostalgie. Dlouhej večer, nebo slabá chvilka a vzpomínky se vynoří rychleji než bych chtěl. Už je to docela dávno co jsem poprví vlezl do MS. Nikdy bych si netroufl odhadnout kolik toho zažijem.Za ty dva a kousek roku co to spolu táhnem máme tolik vzpomínek a historek, že za jeden večer by jsme si to nestihli převyprávět. Sedím tu u pc a koukám na skříň, mám tam několik prázdných flašek.A co láhev, to příběh na kterej nejde zapomenout.Snad to vydrží a za pár let nám nebude stačit společná dovolená, aby jsme si mohli všechno připomenout.... napsal/a: GUNisDEVIL 21:31 Link komentáře (0)



GUN isn´t DEVIL. GUN is FOOL

11.Listopad 2008

Beru to trochu z retro pohledu.

Nikdy bych neřekl že se budu snažit řešit takovýhle blbiny. M2 to přece bylo vždycky jedno. A ťem co v jednom kuse řešili "lásku" jsem se smál. Tak proč teď dělám to samý kruci....

Kolikrát je mi ze sebe na blití. Mohl jsem si udržet od všeho odstup. A nezúčastněně všechno pozorovat. Byl bych nad věcí. S čistým štíten. Možná je to trochu alibistický. Ale mě je to jedno.

Koukat na to jak polovina lidí hrála nebo hraje na obě strany. A kolikrát jsem tu udělal taky ať už neúmyslně nebo trochu promyšleně nebo spíš zase ten alibismus . Zasloužím facku.

Měl bych asi přitvrdit. Na sebe. začít trochu s disciplínou. Můj sen je budit strach, u lidí co mi jsou ukradený. Takhle budím akorát smích. Chce to místo prázdnejch keců, a článků na tomhle zkurveným blogu začít konat.

Mám na to vůli? Poznám/e časem.

PS: potřebuju sparing partrena. Stálost a vytrvalost nutností :-) napsal/a: GUNisDEVIL 21:02 Link komentáře (0)



Life is life (Opus)


Znáte to. Máte všechno ale stejně je vám to málo. Není to hamižnost ani neskromnost. Jenom hledáte něco čím by jste si to všechno mohli ještě víc znásobit. Ne materialisticky ale pocitově. Máte holku nebo kluka, ale proč neskusit ještě bokovku. Nikdo na to nepříde. Je tu dokonalej plán utajení. Člověk je ale zvláštní. Nevydrží to v sobě udržet. Musí se svěřit. A malér je na střeše. Znám nespočet hodnejch lidí který si to takhle všechno pokazili. A jak idealisticky to všechno vypadalo. Spolu napořád. Plánování atd. A nakonec máme holou prdel. Možná to je všechno tím že o životě víme ještě velký hovno. Je hodně těžký si to přiznat. Každej si o sobě myslí co všechno zná a co umí. Je to všechno ale maximálně k úsměvu. Láska se nedá koupit ani domluvit s kamarádama jak si někteří mylně myslí. Můj vzoreček je - každej člověk navíc kterej to všechno "vyřeší, domluví, zkompletuje" = -10% šance na úspěch. Osada je tomu zdárným příkladem. Pořád a pořád dokola.Ničí to ale jenom přátelství. Láska pomine, přítel tu zůstane. Mě by to možná měo bejt všechno jedno. Byl jsem taky ojebanej, vyřešil jsem si to po svým a od tý doby mám štěstí. Je teda s podivem že mi to pořád jedno není. Koukat na to jak se někdo trápí, vlastně jenom kvůli svojí blbosti, znova a zase. Kadžej víkend. To mám pak chuť všechny naposílat do prdele. Kamarád nekamarád. Vypadá to že je tomu konec. Konec nekonečnejm telenovelám na pořád to stejné a už dost ohrané téma. Jsem rád. Co nám tu ale zůstalo? Dva rozhádaný tábory lidí. Mladý najivní holky, co vidí všechno růžově, ale chybí jim vytrvalost a hlavně stálost názorů. Na druhý straně o něco starší kluci. Ve velkým holdující v alkoholu, oslavách ničeho...trochu na první pohled prostořecí, lehkomyslní. Jak to bylo super tak je to teď pravej opak. Svět se točí a tak i naše nálady. Jedna věc je ale pozitivní, léto je sice daleko ale pomalu se blíží a s ním i nová šance. Ne na lásku ale přátelství. Protože jenom to může přečkat ve zdraví i zimu. (Teda aspoň to takhle funguje v osadě) napsal/a: GUNisDEVIL 20:42 Link komentáře (3)



Tommy

10.Listopad 2008

Léto, úsměvy, oslavování ničeho


je nenávratně pryč, přišel podzim, šeď všednosti, vtíravá zima a myšlenka že dlouhého půlroku se nic nezmění. Co se dá dělat. Spousta věcí. Můžem svěsit hlavu, že to úžasný léto, bezstarostný léto, vychlastaný, zaláskovaný je pryč nebo si můžeme vymyslet "náhradní" program. Jak jsme vlítli do rozehraného divadla v osadě tak stejně nenápadně můžeme vplout do dalšího představení. Pole působnosti je tu stále ještě široké. Bude to divný, na hlavu padlý ale kdo by byl řekl že si zvyknem na ty na které jsme si tak rychle zvykli? Nikdo.Důležitá je jenom jedna věc. Bejt u toho spolu.

Gun napsal/a: GUNisDEVIL 16:20 Link komentáře (3)