10.Červen 2009

°°ŽIJU SVŮJ SEN°°

Ano žiju...žiju sen,kterej jsem si snila už hoodně dávno...a teď?Teď se mi splnil a já jsem nesmírně šťastnej člověk,protože mi osud do cesty postavil někoho,kdo mi i dysi byl tak blízko...Teď je nejblíž ze všechJe to ta nejdokonalejší kapitola v knize osudů,ten nejkrásnější důvod,proč se těšit na každej den a noc,ten nejkrásnější anděl strážný,ten nejúžasnější přítel pod sluncem,ten nejhodnější čert,ten nejvášnivěší Romeo,nejpřitažlivější Rambo,prostě je víc,než úplně nejvíc na celém světě i vcelém vesmíru...Moje duše,moje tělo,moje srdceOn jedinej...Jedinej na světě...Miluji Tě

 

25.Březen 2009

°°POHODA°°

když pohoda,tak s EMINEMEM xP



Eminem mě nezradí,do pohody mě naladí,tak kurva koukni na to video,už jenom ten superman to rozseká a na nohy mě postaví x)

20.Březen 2009

°°BLEH°°

Dnešní svět...dnešní doba...všude kolem,faleš a zloba...Nikdo nepřeje nic hezkýho,hnus stal se ze srdce lidskýho...Starejte se každej sám o sebe,peklo na Vás,zavřená je brána do nebe...Každej dělá chyby,poučuje,ale pořád je to jenom kdyby...Tohle a tamto...Hovno za hovnem...Je tisíc a mnohem víc důvodů,proč tenhle článek psát...Možná je to taky o prdu,ale mě se uleví...Před nedávnem,byl můj život úplně jinej a pořád nabírám nějaký obrátky...Zjišťuju spoustu věcí a pořád se mám ze života,co učit...Jedno z nejdůležitějších zjištění je,že dneska už nemůžu nikomu věřit...Můžu se spolehnout jenom sama na sebe...!!Taky nemůžu nikoho považovat za opravdového přítele...Což mě tolik mrzí...

A teď něco pro Tebe moje milá Verů: Tolik mě mrzí,že na mě kašleš...Snažim se jak můžu..Ozejvám se a Ty nic...Tohle asi už nemá smysl...Nechceš se semnou zahazovat..Nebránim Ti,ale mohla by jsi se k tomu postavit čelem...Když Ti napíšu,tak by jsi mi aspoň mohla odepsat...Dneska už Tě to ani nic nestojí,když můžeš psát z netu,takže v tomhle prosím výmluvu nehledej...Klidně mi napiš jdi do píči,nebo tak něco...ale prostě se k tomu nějak postav...!!

Pro Kamču: Cením si toho,že tu pro mě jsi...Že na mě neházíš bobek...Že mě vyslechneš a že mě máš opravdu upřímně ráda

No a tak nějak pro všechny!Každý hovno je z jiný prdele,takže se v těch hovnech tak nehrabejte,nejdřív ověřte prdel!!!

 

26.Únor 2009

♀♫XLTD♫♀

taak dneska jsem si tu trošku diskuzovala na diskuzi o stylu hudby...Šlo o punkrock a vše spojeno s ním...Dále se to odvozovalo až někam do prdele...už nešlo jenom o punkrock,ale třeba i o hardcore...Lidi šílej a každej si brání to svoje a vnucuje každýmu jeho názor...což je prostě píčovina...Když se Ti to líbí,tak si poslouchej,co Ty sám/a chceš...seru na ostatníí...A stejně...nejlepší je BLUECORE a XLTDUnášej mě do jinýho světa,polouchaj je všichni a každej kdo je slyší nemůže říct nic špatnýho...A navíc..je naprosto úžasný,že takovýhle mlaďasové sklízej úspěch všude,kde se ukážou...Podium je jejich domovem a já slibuju a věřim v to,že takovouhle bandu budou poslouchat moje děti a později vnoučata a jejich děti...a tak dále...Budu Vás předávat...Moje generace vytvoří legendu o XLEFTECH,tak jako je legendou NIRVANA...Hell boys...MOSH CREW...Mír s Vámi...AWE!!




malá ukázka jejich úspechů:





áá to nejlepší nakonec!VIDEOKLIP k ALL IS SAINT:

 

10.Únor 2009

°°INFORMejšn°°:D

Zase je tu nějakej ten záchvat tvořivosti...Prsty se mi nemůžu odlepit od klávesnice i když už je tolik hodin...Písmeno tam,písmeno sem a jsou z toho slova,věty a souvětí...zase článek o hovně...Aktuální stav mé psychické stránky,je docela OUKEJ,stejně tak je tomu i po stránce fyzické...Co je v domě není pro mě...dalo by se říct,takže si tu žiju,jakože nežiju..utíkám do jiných světů...Do světů,kde k sobě lidi mluví s upřímností,bez výčitek a hlavně s čistým svědomím...Dávám se do pohody..taková očisťující lázeň...Očistim svou duši,svědomí a taky tělo...to víte...To byl samej svátek...samej chlebíček,cukroví,dortíček,řízeček a podobný sračky,takže nějaký to kilíčko dolů...neuškodí viď?!...Co se týče kosmonautových vztahů k ufounům,tak všechno je v cajku...urovnáno,vyžehleno,stálej kontakt veškerá péče...Tak jako já jsem vlastně tak nějak spokojenej člověk...ehm..kosmonaut...Teď si určitě říkáte,že tady melu samý hovna o tom a o tamtom,ale abych tady zmínila vzájemné partnerské vztahy a sexuální život,to néé...Dooobře,doobře...tiše,klídek....Řeknu Vám to stručně...Po bulhraovi se slehla zem a od té doby jsem svobodným kosmonautem....objevuju mnoho skvělých ufonů,alee....noo je tu zkurvený ale...nikdo tu zatím neni takovej,aby přišel s tim,že je kosmonaut a řekl mi,že semnou chce založit kosmonautskou rodinu,prožitou v našem světě,plném těch našich ufounů,svobody,spokojenosti,kaleb,lásky,později málých ubrečených dětí..noo to s těma dětma byl dlouhej pohled do budoucna...ale snad tomu rozumíte...Když už jsme u tý budoucnosti,tak se vrátíme trošku k minulosti...Jsou zde už jen takové mžitky hnusných okamžiků,na který jsem zapoměla,ty hezký okamžiky uchovávám ve svym skafandru...přesneji>>v tom skafandru na levo je takovej křehkej přítojek,kterej už je trošku poznamenanej,ale pořád má dost síly,říká se mu SRDCE...Do minulosti nějak nehledim...Taky proč že?..Radši budu koukat před sebe,abych nezakopla...noo...má ufouňácká děťátka,koukám,že si tady zase plácám játra a všechno je to o velkym prdu...jen jsem Vás chtěla informovat,jak se věci mají...nooo...i když,spíš to nejsou informace pro Vás,tak jako moje zpověď...Užívejte života,navštivte moji vzducholoď a hlavně....NIC NEŘEŠIT!

12.Leden 2009

♫ze světa hudby♫





Get a playlist!
Standalone player
Get Ringtones

30.Prosinec 2008

...co víc si přát?!...

co víc si přát?Takhle to začíná a zkončí...co víc si přát?...Doma je to stojí za velký hnědý,s těma nejlepšíma z nejlepších to samý,o lásce ani nemluvim....Nejkrásnější svátky,který jsem kdy zažila...Vážně jo...Tohle už se nedá...Já už nevim..fakt nevim...zase na dně....asi se v mejch řádcích píše,že se mám pohybovat jedině podel dna...jenže...kdo to má zvládnout?!....nejsem tak silná a tohle prostě nejde...neříkám sbohem,na to je příliš brzo...ale taky nebude pozdě na to,abych to někdy řekla....

25.Prosinec 2008

...jouwejs...

Víš jak mě to mrzí?Víš jak mi je to líto?Víš jak to bolí?....nechci se hádat a nic řešit...všechno je Tvá věc,ale jsou tu lidi,kterým na Tobě záleží a kteří Tě mají rádi...což mluví za mě...jsi pro mě tou nejlepší a vždycky jsi byla...Obětovala bych kvůli tobě cokoliv,kdybych věděla,že je to oboustraný...chjo...mrzí mě jak to je...ještě k tomu,když jou Vánoce...A pro koho to je?...Ano..je to pro Tebe moje milovaná Wejů

13.Prosinec 2008

...zatoulaná...

Něco mi chybí,něco co je v životě nejpostradatelnější...Kam se to zatoulalo,kde to jen vězí...Chci to zpátky a bejt zase svěží..Chci se smát a ne se slzama usínat....Sama se v tomhle světě hledám...Teď když jsem ztratila to něco,co pomáhalo mi mě najít,jak to mám zvládnout...ááá...támhle je...pohozená v tom nejčernějším a nejdepresivnějšim koutě...anoo...je to ona...moje duše...už jí mám a s klidem,do toho kouta usedám...Když tu najednou...au...auu...auuu....a zase auuu....nepřekonatelná bolest,bolest,která bolí víc než nejvíc,svírá mi hrudník,vyvolává slzy,pocity zmatenosti,bezmoci a prázdnoty...Moje DUŠE trpí...zahodím jí,radši bez ní,než s tou bolestí...frr...a je fuč...a já s prázdnou náručí zůstávám stát v tom ošklivym koutě...ne..vlastně nejsem to já...je to jenom TĚLO BEZ DUŠE...

04.Prosinec 2008

NOHAMA na zemi..

Zase je tu to hrozný krutý období...To období,kdy člověk spadne z oblak,tak nečekaně a přistane nohama pevně na zem..Na zem,do reality mezi zdepkovaný lidi,mezi lidi,který Ti nerozumí a nechtěj rozumět...Nejhorší je,když takhle dopadneš mezi nejbližší...Mezi ty,s kterýma se dělíš o střechu nad hlavou,střídáš se s nima v koupelně,scházíš se u stolu atd...Z oblak Tě cosi táhne za nohy k zemi...dumáš nad tím,co to je,až příjdeš na to,že Tě stáhl problém..problém,kterej Tě z prvopočátku za tu nohu sem tam škubl,ale já jsem si toho nevšímala a nechala se škubat...Jenže mě ten problém škubal čím dál tim víc a pořád víc až mě stáhl...Vždycky nechám věci zajít tak daleko a pak nevím,co s tím...co se týče toho problému doma,to už nezměním...s tátou prostě nevyjdu ať se snažím jakkoliv...Jen kvůli němu se tady semnou všichni hádají a já už nevím,co dál...netěšim se domu,netěšim se na to,že ho zase uvidim...chci pryč...zase přemejšlim nad kravinama...Ale jeden takovej problém mění člověka...Připadám si jak na bitevním poli...na poli,kde se rozpoutala válka mejch myšlenek,pocitů,emocí,snů a všeho...Tenhle boj jsem vzdala a jsem tak nějak psychicky poražená...Moje duše volá o pomoc,natahuje ruku,ale do prázdna...Všichni se otáčejí...dostala jsi se do toho sama,tak si zase najdi cestu ven...jenže je to jak bludiště...a ačkoliv tam bloudim už několik let,pořád jsem cestu ven nenašla...Spolehnout se sama na sebe je těžký,předem všechno vzdám i přes moji odvahu a sílu,spolehát na ostatní nechci...přemejšlim nad věcma,který jsou špatný,hodně špatný...snad nestáhne mě to až někam pod zem,někam na dno...snad vítězný prapor bude vlát na mé straně...

Starší články >