Jak se cikán zpovídal ve zpovědnici
Lhal jsem, kradl jsem, znásilňoval jsem, podváděl jsem, nestaral se o svoje děti, nemodlil jsem se, bude mi zde odpuštěno? Věříš v Ježíše Krista a Hospodina? Já věřím jenom tomu, co mi udělá velmi dobře, a na ostatní z vysoka kašlu, chci se zde mít dobře dneska a nevěřím na to, že se budu v budoucnosti nebo po smrti mít dobře. Proč jsi tedy přišel do kostela se sem vyzpovídat ze svých hříchů, tomu tedy nerozumím? V jedné peněžence co jsem ukradnul, byl papírek a na něm někdo měl poznámku, že se musí jít vyzpovídat ze svých hříchů a tak jsem zde místo něj, protože on již nemá ten papírek a nemůže se vyzpovídat ze svých hříchů. Byli v té peněžence nějaké peníze nebo něco jiného co mělo hodnotu? Pokud si pamatuji, tak tam byla jedna pětitisícová bankovka a jinak nic jiného hodnotného tam už nebylo. Jak jsi synu naložil s těmi penězi, které ti milostivý Bůh milostivě seslal? To je mi otče ale hloupá otázka, no užíval jsem si s kamarády a ženskými dokud se to vše neutratilo to je přeci správné. Jenže můj synu ta peněženka, kterou jsi nalezl, byla moje a já ty peníze nutně potřeboval a měl jsem mnoho existenčních problémů, protože jsem ty peníze neměl. Já nemohu ven z té zpovědnice, co mám dělat, praví cikán. To je v pořádku, zastrčil jsem totiž zástrčku u dvířek a teď zavolám moje kamarády a zavřeme tě do podzemní kobky v kostele mezi svaté ostatky, abys měl veliký dostatek času na přemýšlení o tom, jak jsi okradl o poslední peníze svatého zpovědníka. Tady je deset tisíc, které dávám na odpuštění mých hříchů a zároveň tím splácím i to co jsem vám ukradnul. Ještě máš hříšníku v peněžence další peníze a máš na sobě mnoho zlata, nahý jsi byl stvořen a nahý z kostela i odejdeš. Cikán se vysvléká do naha a nahý opouští kostel a utíká jako splašený domů, jak utíká nahý domů tak křičí, do kostela mě už nikdo nikdy ani násilím nedostane.
