Jde zde o decentralizaci moci
Vládnout zde nemůže jedinec, ale vládnout musí více jedinců, aby v případě nemoci nebo služební cesty, zde byl někdo, kdo vládne a stará se o to čemu on vládne. Proč by nemohl mít stát dvanáct prezidentů se stejnými pravomocemi, co se musí na všem dohodnout a vše společně i podepsat, stejné by to mohlo být i u řiditelů kdy by velikou organizaci řídilo dvanáct řiditelů se stejnými pravomocemi. Jde zde o decentralizaci moci kdy je moc nad národem nebo organizací rozdělená na dvanáct lidí a tento kolektiv se navzájem kontroluje a jakmile je v kolektivu někdo nekvalitní tak je z kolektivu vyloučen. V kolektivu dvanácti lidí není možné lhát a krást, protože je zde kolektivní kontrola kdy zde nikdo nikomu nevěří a každý každého kontroluje. Příležitost dělá z lidí lháře a zloděje, jakmile je někdo sám a nikdo jej nekontroluje, tak zakrátko se z člověka stane lhář a zloděj, který bude na okolí parazitovat. Podívejme se na rozdíl mezi tím, když člověka soudí kolektiv dvanácti lidí, nebo když jej soudí jenom jedinec, jedinec bude mít subjektivní rozsudek, ale kolektiv bude mít objektivní rozsudek, který bude kvalitnější. Je to jako s posouzením uvařeného jídla, pokud jídlo bude jíst dvanáct lidí je zde záruka toho, že jejich posouzení chutě jídla, bude objektivnější, je pravdou že náklady na více lidí co něco posuzuje, jsou veliké, ale chybné subjektivní rozhodnutí je mnohem větší škodou, která má mnohdy katastrofální následky. Každé geniální veliké dílo vzniklo díky kolektivní práci, jedinec zde nemůže nic dokázat, i kdyby byl sebelepší, protože je subjektem a tím je jeho myšlení a jeho konání i subjektivní to je logické a geniální veliká díla jsou vždy objektivní.
