Spravedlnost je tam, kde je svoboda
Pokud zde jsou problémy tak příčinou je to, že něco v nás nebo okolo nás nepracuje správně, funkčnost systémů je založena na tom, že systémy pracují správně. Se sluncem na obloze nemáme problémy, protože slunce pracuje správně od počátku vzniku života na naší planetě, slunce je totiž svobodné a tak správně i funguje. To co není svobodné nepracuje často správně, protože se to musí otrocky podřídit tomu, co s tím násilně manipuluje z nějakého důvodu. Spravedlnost je tam kde je svoboda, se zánikem svobody zaniká i spravedlnost a vznikají tak nespravedlivé ideologické zákony, které jsou pomocí násilí prosazovány, proto je zde mocenský systém který používá; byrokraty, policajty, politiky, kněze, vojáky, učitele, dozorce, autority, atd. To co je veliké se snaží násilím zotročit to co je malé, pokud je zde rovnost vede to většinou k boji, ve kterém se určí co je větší a co je menší. Mnoho lidí si myslí, že otroctví zaniklo a že jsme díky demokratické politice svobodní a můžeme podle toho i myslet a žít? Z dálky to tak skutečně může i vypadat, z blízka ale poznáme, že otroctví je zde neustále, jenom se přizpůsobilo situaci, tak jako zde jsou nemoci, které se taky přizpůsobili nové situaci. Problémem není ale otroctví jako takové, problémem jsou chyby, které dělá to, co se snaží něco zotročit. Základním problémem je funkce krále, který něčemu kraluje a pokud král onemocní, tak jej nikdo nezastupuje a tak zde problém je.
