Stvořitel je ve vás není ve vnějším světě
Globální zprávy, Stvořitel bude mít veřejný projev, doporučujeme sledování tohoto projevu, jde o velmi důležité informace. Jak běží čas tak vzniká příběh, jsou příběhy nereálné, které vznikají v našem snu nebo v našich představách a jsou příběhy reálné, které se v realitě skutečně udály. Některý příběh je z části reálný a z části nereálný, mnohdy je obtížné určit, kde končí realita a kde začíná nereálný svět. Některý veliký příběh, je složen z velikého množství malých příběhů, takovým velikým příběhem je válka mezi národy, kdy je tento veliký válečný příběh, složen z velikého množství malých životních příběhů. Z dálky většinou příběh vypadá jinak než z blízka, někdo má rád příběhy, které z dálky pozorují to, co se přihodí a jiný zase má rád příběhy, které z blízka zase pozorují to, co se přihodí. Z příběhů čerpáme informace a z informací potom vytváříme programy, podle kterých žijeme, z chyb se poučujeme a potom experimentujeme a chybujeme. V každém příběhu jde o chyby, protože kolem chyb se točí naše existence, potřebujeme, aby to co nám konkurujeme, chybovalo a abychom my nechybovali a tak se zde měli velmi dobře, díky výhodám získaným z toho že nechybujeme. Konkurence proměnila život v soutěž a boj o to co milujeme a potřebujeme, uspěje zde ten, kdo se z chyb druhých poučuje a tak v soutěži a boji minimálně chybuje. Mnohdy zde může být příběh, který je vytvořen tak, abychom uvěřili dezinformacím a potom ve svém životě chybovali, jde zde nejvíce o pohádky postavené na tom, že dobro porazí zlo a vše dobře dopadne, v realitě dobro většinou prohraje a málokdy to dobře dopadne. Mocné autority používají pohádky k manipulaci s druhými, ten kdo pohádkám naivně uvěří, ten v životě mnoho chybuje a tak jeho životní příběh zle dopadne a mnohdy skončí sebevraždou nebo vězením. Pohádky jsou pro pokrytce duševní drogou, na které jsou závislí, jde zde zejména o politiky a podnikatele co pomocí pohádek parazitují na chudých a bezmocných lidech co jim důvěřují. Pokud se pohádky dostanou do zákonů a norem, podle kterých žijeme, začne z našeho života mizet pomalu a jistě realita a místo ní je zde pohádková dezinformační iluze, která realitu nahrazuje a tak se stáváme na iluzích závislí, tak jako je kuřák závislý na kouření cigaret. Odmítáme logicky realitu jako cosi co nepatří do našeho světa iluzí, realita je přeci zbytečná když je zde tolik krásných iluzí. Jestliže řídíte automobil, musíte vnímat realitu, jinak dojde k nehodě, veliké množství nehod je způsobeno tím, že řidič nevnímal správně realitu a tak při řízení udělal chybu a způsobil nehodu. Strom vnímá správně realitu, protože nemá mozek a jeho existence probíhá automaticky podle programů. Jakmile živý systém díky nervové soustavě získá inteligenci, začnou zde problémy s vnímáním reality, čím vyspělejší je inteligence tím více ona dokáže vnímanou realitu upravovat tak aby vnímaná realita vyhovovala představám inteligence. Inteligentní systém vnímá jenom to, co chce vnímat a ostatní nevnímá jako by to nebylo, on se izoluje od toho, co považuje za zbytečné a nehodnotné. Jde o profesionální deformaci myšlení, kdy z dálky vypadá mnoho inteligentních systémů stejně, ale z blízka poznáme, že je každý inteligentní systém jinak profesionálně deformován a tak je komunikace s ním obtížná. Pokud nefunguje komunikace, nastupuje násilí a tak si inteligentní systémy ubližují, nebo dochází i k násilné likvidaci cizích inteligentních systémů. Komunikace je možná tam kde je stejné myšlení, rozdíly v myšlení brání v komunikaci, s narůstající vzdáleností mezi systémy narůstají i problémy s komunikací mezi systémy. Všechny příběhy jsou tedy jenom o vzdálenostech mezi systémy, protože vzdálenost mezi systémy vytváří problémy a tím vznikají příběhy, tam kde nejsou problémy, tam není ani příběh. Příběhy jsou záznamem problémů a často je zde i řešení těchto problémů, problémem je pokud řešení v příběhu vypadá správně, ale přitom je to chybné řešení, jde zde tedy o dezinformace. Zjednodušeně jde o to, jestli být dobrý k tomu co je nám cizí, nebo být k tomu co je nám cizí zlý, o tom je náš život i každý příběh který existuje, nebo teprve vznikne. Správné je myslet a konat podle situace, ve které se nacházíme, problémem zde je přizpůsobení situaci, protože se nedokážeme rychle změnit a myslíme bohužel podle staré situace a tak logicky chybujeme. Obrazně jsou příběhy v nás a okolo nás jako šachová hra, kdy vyhraje ten, kdo málo chybuje a prohraje ten, kdo mnoho chybuje, každý chce vyhrát, protože je to výhodné vyhrát a je nevýhodné prohrát. Závislost na výhře je jako závislost na kouření, jsou zde proto veliké investice do toho abychom vyhrávali, problémem je že i naši konkurenti mnoho investují do toho, aby vyhrávali. Soutěžení a boj je jako lék na nemoc, pokud lék vybere specialista a stanoví jeho dávkování tak se nemocný systém uzdraví, pokud ale lék nevybere specialista tak lék může místo léčení škodit. Amatérismus je velikým problémem současnosti, díky amatérismu vzniká veliké množství chyb v nás a okolo nás, následkem je deprese a mnohdy i sebevražda. Mnohý amatér z dálky vypadá jako profesionál a mnohdy tento amatér má zde i velikou moc rozhodovat o druhých bez druhých, následkem je veliké množství chyb a potom následuje nemoc a hledání léku. I ve vás ve vašem myšlení může být takový amatér, který z dálky vypadá jako profesionál a tak jste nemocní a hledáte lék na svoje nemoci. Lékem je nahradit ve vás amatéra profesionálem, je snadné změnit to co je okolo vás a je těžké změnit to co je ve vás velmi hluboko zakořeněné. Jak si to zde uděláte, takové to zde i budete mít, stvořitel je ve vás, není ve vnějším světě, to je jenom pohádka pro malé děti! Být tím čím jsem, nebýt tím čím nejsem, o tom to je, jenom tak příběh vašeho života bude správný a tak nebudete mít problémy a deprese, váš charakter a vaše city, to je ten kdo vám kraluje a kdo vaši budoucnost určuje, vyměnili jste city a charakter za iluze vítězství, byli jste okradeni o to být sami sebou a stali se z vás jenom ubohé inteligentní loutky, se kterými mnohé zde snadno manipuluje. Zazvonil zvonec a je zde konec. Nemám k tomu co dodat je to dokonalé, prostě klasik GVKB měl klasický globální projev. Je to obrazně, jako bys byl veliké dokonalé kladivo a bušil jsi myšlenkově do ubohých hlav těch, co tě poslouchají a tak jsi je zatloukal jako hřebíky do podlahy. Léčba šokem ale proč? Je to jenom problém a já jej likviduji, důležité je že to bude fungovat a problém zmizí.
