Vše je divadlo
Aby zde nebyli chyby a tím i problémy, začali vznikat složité nové informační systémy které se snažili množství chyb minimalizovat a tak vznikli nejprve jednoduché nervové buňky a potom i nejrůznější vyspělé nervové systémy, které dokázali pracovat s informacemi a programy, šlo o; mozek, oči, sluch, čich, hmat, atd. Převratným evolučním vynálezem byl sluch a zrak, díky sluchu a zraku vzniklo i divadlo, které zde existovalo už v době, kdy zde ještě nebyl stvořen geneticky člověk! S příchodem člověka do přírody, došlo i k tomu že se divadlo stalo něčím co bylo velmi důležité a to hlavně pro člověka a inteligentní zvířata jemu citově blízká, začali jsme se na sebe dívat a tím jsme i začali být herci co se po sobě opičili a co si zde na něco neustále rádi hráli. Aby bylo divadlo zajímavější, začali jsme používat kulisy a oblečení, divadlo se stávalo pro nás důležitou součástí našeho duševního života a nemohli jsme zde již nebýt herci a diváky. Je mnoho povolání ve kterých hrajeme divadlo jde zejména o; politiky, advokáty, byrokraty, učitele, herce, kněze, prostitutky, obchodníky, atd. S příchodem elektroniky je možné se dívat na něco co je od nás velmi vzdálené, což je v něčem výhodné a v jiném je to zase nevýhodné. Posadíme se doma do křesla a sledujeme televizi a dálkovým ovladačem přepínáme programy a můžeme si i nahrát to co se nám bude líbit a později si to přehrát, nebo si to nahrajeme v době kdy pracujeme a když přijdeme domů, tak si to přehrajeme. Když se vytváří film tak se většinou filmová scéna zahraje několikráte a potom se vybere ta nejlepší scéna a z nejlepších filmových scén se sestavuje dlouhý film, který bude plný napínavého děje, aby divák nepřepnul na jiný televizní kanál. Sledovanost je pro tvůrce prioritou, protože vytváří zisk a tím i umožňuje natáčet nové napínavé filmy, do kterých může být starý zisk nově investován. Co se ale děje v duševním světě těch co se mohou dívat na veliké množství filmů, to nikoho už nezajímá, divák je pro herce a tvůrce filmů jenom konzument, a jde jenom o to, aby on mnoho konzumoval filmy, a tak je zde i konzumní společnost, kde se točí vše kolem našeho konzumování nejrůznějších hodnot! Život se dokáže symbioticky přizpůsobit změnám poměrně rychle a tak se rychle i mění svět ve kterém existujeme, staré svaté ideologie jsou vyhazovány na skládky a obchodníci se předhánějí v nabídce toho, co je podle nich pro moderního konzumenta ideální, aby to on mnoho konzumoval a bylo mu to i svaté co nejdelší dobu. Připadá mi to jako když vstoupím do obrovského obchodního domu, kde je neskutečně veliká nabídka zboží a já si zde připadám jako něco malého a bezvýznamného, protože významné zde je abych konzumoval, to co se mi líbí, ostatní je zbytečné! Svoboda znamená možnost volby, otroctví logicky znamená nemožnost volby, zde není už veliký obchodní dům, ale otrokář vám dá to co nutně potřebujete ke svojí existenci a nezajímá se o to, jestli se vám to líbí nebo nelíbí. Už zde jenom schází to, že elektronika bude sledovat každého člověka od narození do smrti a když u někoho klesne jeho virtuální sledovanost na monitorech, tak bude automaticky recyklován na potravinové granule, protože je on nehodnotným virtuálním zbožím, o který nemají virtuální konzumenti už zájem. Tak trochu mi to připomíná současnou sledovanost stránek na internetu, co všechno dneska lidi dělají pro velikou sledovanost stránek, nad tím se často zamýšlím a děsím se virtuální konzumní budoucnosti našeho světa, kde je vše jenom veliké divadlo.
