Tak to je můj blog.
Pokud mě někdo chce poznat jakej sem člověk a jakej žiju život,stačí si to tady jen trochu pročíst a už si o mě dokážete udělat obraz.Někdo si myslí že sem blázen a někdo že sem super,ale já o sobě netvrdim radši nic
Co je to bonsaj?
25.Srpen 2007 | BonsajeBonsai je staré umění miniaturizace stromů a jejich pěstování v miskách. Původ pěstování a tvarování bonsají v miskách pochází ze starověké Číny. Pěstování bonsaje je často považováno za umění.
Pěstování bonsají není příliš náročné, avšak vyžaduje alespoň malou péči. Je zapotřebí pravidelného zalévání a občasného zastřižení nových přírustků. Rychlost dorůstání se liší od druhu bonsaje.
Existuje mnoho druhů bonsají, proto si každý zájemce vybere tu svou, ať se jedná o začátečníka, který si vybere méně náročnější bonsai, nebo odborníka, který sáhne po exkluzivních a pečovatelsky náročných bonsajích.
napsal/a: GhoticGirl 20:19 Link komentáře (0)
Čeští speleologové jeskyni nazvanou 3N (systém jeskyní Tří naháčů a Velký Ponor) objevili v jižním Íránu již v roce 1999. Její aspiraci na světový primát předpokládali, neboť možnost propojení s dalšími jeskyněmi v oblasti byla velice pravděpodobná. Letošní expedici se podařilo skutečně prokázat její propojení s jeskynním systémem Velký ponor. Celý komplex se tak zvětšil o dalších necelých
Objev v Iránu je výsledkem soustavné práce, a zejména několika expedičních cest do této oblasti. Stojí za ním původně malá skupinka studentů geologie z pražské Přírodovědecké fakulty, která koncem devadesátých let založila sdružení Namak. Dnes se skupina rozrostla o řadu členů České speleologické společnosti. V současné době sdružení připravuje své vlastní stránky o Solných jeskyních, a které již dnes nabízejí řadu aktuálních informací právě o objeveném jeskynním systému v Iránu. Cílem expedic je výzkum solného krasu a to zejména určení stáří jeskynních systémů a povrchových krasových jevů a dále popsání procesů, které hrají důležitou roli při vzniku krasových jevů v soli.
napsal/a: GhoticGirl 20:05 Link komentáře (0)
Punkevní jeskyně tvoří vývěrovou větev hydrografického systému ponorné říčky Punkvy a jsou součástí nejdelšího jeskynní soustavy v ČR - Amatérské jeskyně o celkové doposud objevené délce cca
Punkevní jeskyně se skládají ze suché části objevené postupně v letech 1909 - 1914 a vodní části a k nim přilehlých dalších suchých jeskyní za vodní uzávěrou, které byly objevovány postupně v letech 1920 - 1933. V některých částech pokračují objevy doposud. Celková délka dosud objevených chodeb Punkevních jeskyní činí asi
Suchá část jeskyní byla zřístupněna již v roce 1909, v dnešním rozsahu jsou jeskyně přístupné od roku 1933, vodní plavba na člunech je provozována od roku 1920.
Punkevní jeskyně byly vytvořeny ponornou říčkou Punkvou, jejíž zdrojnice se propadají v ponorných oblastech u Holštejna a Sloupu a protékají Amatérskou jeskyní, ve které se slévají. Punkva pak vyvěrá na dne propasti Macocha a aktivní větví Punkevních jeskyní protéká do
Punkevní jeskyně patří k mladším jeskyním a vznikaly postupně v několika patrech, takže na křížení geologických poruch docházelo snadno k řícení stropů a propadům. Tak vznikla například Propast Macocha a nebo vysoký Reichenbachův Dóm. Charakteristické jsou též až
Krápníková výzdoba Punkevních jeskyní je velmi bohatá. Charakteristicé jsou mohutné stalagmity a stalagnáty, mrkvovité hůlkové stalaktity, záclony a další sintrové útvary. Unikátní tvary má stalagnát kombinovaný s rozměrnými sintrovými kůrami a záclonami zvaný Anděl. Rovněž jsou zde typické dlohá tenká brčka a také excentrické krápníky. Dále z přírodních útvarů méně známá tzv. Kleopatra, vápencový břit s ukázkou struktury vápence.
napsal/a: GhoticGirl 19:59 Link komentáře (0)
Asi
Kateřinskou jeskyni tvoří dva mohutné, vzájemně spojené dómy s přilehlými chodbami. Svrchní a spodní patra jsou vyvinuta v podstatně menším rozsahu. Turistická trasa prochází středním patrem v délce
V r.1909 se podařilo profesoru Absolonovi a jeho spolupracovníkům proniknout ze severovýchodní části Hlavního dómu do dalších prostor - Nové Kateřinské jeskyně s bohatou a neobvyklou krápníkovou výzdobou. Z ní vyniká především Stalagmitový lesík, charakteristický tenkými hůlkovitými stalagmity. V ostatních částech Kateřinské jeskyně se tyto formy nevytvořily nebo se vlivem zřícení stropů nezachovaly. Trosky stropů jsou patrné i v následující prostoře - zvané Dóm chaosu, kde se výzdoba zachovala převážně na stěnách v podobě sintrových vodopádů. Nad tímto dómem probíhá ve výšce
napsal/a: GhoticGirl 19:46 Link komentáře (0)