Green.calm-liar

Státy se od sebe liší. Tyto rozdíly jsou většinou dány základními listinami - ústavními. Pokud stát ústavu nemá, pak musí existovat jiný zákon o jeho státním uspořádáním.

Podle územního uspořáání rozeznáváme unitární státy a unijní státy ( federace ).

Unitární stát tvoří jeden celek s jedinou vládou, parlamentem a hlavou státu.Unijní stát tvoří více samosprávných celků ( státu, zemí nebo provincií ). Každý z nich má svou vládu a zákonodárný orgán. Ty jsou však podřízeny státním orgánům.

Státní zřízení je forma politického uspořádání státu.Rozhoduje o tom, kdo bude hlavou státu a jaké bude mít pravomoci, kdo bude hlavní politickou osobností země, a podobně.Podle tohoto hlediska může být stát buď monarchií, anebo republikou.

Rezeznáváme dva typy monargie.V konstituční monarchii je hlavou státu panovník, jehož pravomoci jsou omezené ústavou.Působí zde parlament a vláda.Hlavní politickou osobností bývá ministerský předseda ( předseda vlády ).Už v pohádkách jste se seznámili s druhým typem monarchie - s absolutní monarchií. Zde má panovník ( král, sultán, kníže apod. ) neomezenou moc.

Zvláštní formou monarchie je dominium - bývalé závislé území. Oficiální hlavou státu zde nadále zůstává představitel státu, jemuž dříve území náleželo.Takovým státem je například Kanada.

I republiky se od sebe navzájem liší, a to podle podílu pravomocí prezidenta a parlamentu.

Některé státní útvary ve světě jsou závislými územími. Jsou to kolonie, zámořská území nebo protektoráty, které patří určitému suverennímu státu.

Přáním většiny lidí žijících spolu v jedné zemi je vytvoření spravedlivé a svobodné společnosti -demokracie. Ne všude na světě v takové společnosti lidé žijí. Tam, kde je moc v rukou jedné politické strany nebo jedné osoby ( diktátora ), žijí lidé v diktatůře.

Některé státy jsou rozděleny do menších územně správných ( administrativních ) celků či regionů. Nejčastěji jsou to země , kraj, okres, obec.

Velmi častým hlediskem dělení států je způsob řízení jejich hospodářství. Ten často souvisí s tím, zda je země svobodná ( demokratická ), či nikoliv.

Ve světě tak najdeme státy s tržním hospodářstvím, kde o jeho vývoji rozhoduje poptávka na trhu, nebo s centrálně plánovaným hospodářstvím, kde rozhodující vliv na jeho vývoj má stát.

Schrnutí : Podle územního uspořádání rozeznáváme initární státy a unijní státy ( federace ) .Podle státního zřízení může být stát monarchií nebo republikou.Někde žijí občané ve svobodné společnosti - demokracii, někde v nesvobodné - diktatůře.Některé státy jsou rozděleny do menších územně správných ( administrativních ) celků. Na vyspělost státu má mimo jiné vliv způsob řízení jeho hospodářství.