Oceánem nejznámějším | Atlanský oceán
Dno Atlanského oceánu není jednotvárné. Při bližším pozorování zde nalezneme řadu útvarů, které existují i na souši. Značnou rozlohu dna vyplnují oceánské pánve .
Středoatlanský oceán o délce asi 20 tisíc kilometrů se esovitě táhne od severu k jihu střední části oceánu. Jde vlastně o nejdelší horské pásmo na Zemi. Místy vystupuje nad hladinu a vytváří ostrovy, které jsou jeho součástí.
Jelikož Atlanský oceán zasahuje do všech podnebných pásů, jsou rozdíly v teplotě vody značné. Vzdušné proudění ovlivnuje podnebí na přilehlých kontinentech a je také jednou z příčin pravidelných oceánských proudů. Další příčinou jejich vzniku je mísení chladné vody z polárních oblastí s teplou vodou z tropických krajin. Jedním z významných oceánských proudů v Atlantiku je Golfský proud. Na něj navazuje Severoatlantický proud. V podobě veletoku mnohem mohutnější než ty, které známe z pevniny, přenáší množství relativně teplé vody v oblasti Mexického zálivu až k břehům Evropy, jejíž podnebí otepluje.
Atlantik se ze všech oceánů nejvíce využívá k vodní dopravě. Převažuje samozřejmě přeprava zboží a surovin. Rozlišujeme dopravu transoceánskou mezi kontinenty a dopravou podél mořského pobřeží ( většinou mezi přístavy jedné země ), kterou označujeme jako kabotáž.
Dno Atlantického oceánu skrývá obrovské zásoby narostných surovin. Zatím jsou využívány jenom ty, které se nacházejí v mělkých šelfových mořích, například ropa v Severním moři. Hrozbou pro obyvatele žijící na pobřeží jsou ropné havárie při těžbě nebo přepravě ropy. Není to však jediný zdroj znečištování vod. Je nutné si uvědomit, kolik nečistot denně přinášejí do oceánu a jeho moří veletoky, které do nich ústí.