Paryby- žraloci a rejnoci | Paryby

autor: Green.calm-liar | 11.Prosinec 2007

Paryby jsou mořští obratlovci s chrupavčitou kostrou. Dýchají žábrami, které se nacházejí pod 5 až 7 otvory. K pohybu jim slouží ploutve, jenž někdy srůstají v postranní lem.

Žraloci žijí v teplých mořích. Dosahují délky 0,5 m až  po 18 m. Mají svislou a nesouměrnou ocasní ploutev. Horní lalok je mnohem větší než dolní.

Kůži žraloků pokrývají drobné šupinky, které vybíhají v tvrdé a velni ostré hroty. Čelisti mají žraloci hustě posety zuby v několika řadách. Dojde-li k vylomení zubu, je postupně nahrazen novým.

Až na výjmky jsou žraloci dravci. Živí se rybami, jinými žraloky, dalšími mořskými živočichy, ale také uhynulými jedinci.

Mezi malé žraloky patří například ostroun obecný a máčka skvrnitá . Jsou asi 1 m dlouzí. Největší je žralok obrovský . Živí se výhradně planktonem. Dosahuje délky až 18 m a tlamu má širokou až 1,5 m.

Zvláštním utvařením hlavy jsou zajímaví kladivouni.

Hlavu vybíhající vpřed v dlouhý násadec s řadou zubů mají pilouni.

Tělo rejnoků je shora zploštělé a vroubí ho srostlé párové ploutve.

Kosočtverečný tvar těla má rejnok ostnatý. Vyskytuje se hojně v evropských mořích.

Největším rejnokem je manta atlanská, která plave v otevřeném oceánu pohybem ploutví připomínajícím mávání ptačích křídel. Jejich rozpětí dosahuje až 7 m.

Parejnok elektrický omračuje kořist silným elektrickými ranami. Elektrický náboj se tvoří v ústrojí vzniklém přeměnou části svalstva vpředu těla.