DouraEuropos, opěrný bod říše římské nedaleko hranic dnešního Iráku, byl podobytí Peršany vydrancován, vypálen a opuštěn. Bitva byla opravdunelítostná.

"Peršané chtěli narušit zdi hradeb a rozhodli seproto vyhloubit podzemní tunely. Římané však brzy zjistili, co se staloa začali kopat tunely směřující proti těm perským. Když se pak v tunelustřetly dvě jednotky, byli na tom Římané zjevně hůře," uvedl profesorSimon James, kterého citoval list The Independent.

Chemická past v tunelu

Archeologovétu objevili 20 legionářů v kompletní bojové výstroji. Co se přesněstalo? Dostat do tunelu širokého necelé dva metry celý oddíl římskélegie nebylo opravdu snadné. Peršané zřejmě vytušili záměry Římanů,uvedl profesor James, a připravili jim kruté překvapení. Ve své částitunelu připravili kovářské měchy a ohřívadla na žhavé uhlí.

KdyžŘímané padli do pasti, vypustili Peršané chemické látky a římští vojáciv několika vteřinách padli k zemi v bezvědomí. Během několika minutnastala smrt. Tak byly vysvětleny krystaly síry a stopy po dehtu, kteréarcheologové v tunelech lokality Doura Europos nalezli.

Už pravěk znal chemické zbraně

Zaúplně první případy použití chemie ve válce se však dá považovat i namáčení hrotů do jedů (získaných hlavně od hadů a štírů), čiprimitivní bombardování protivníka včelími úly.

Ve starověku,se pak objevují zmínky o tajemném trávení nepřátel v mytologickýchtextech Sumerů a Chetitů, stejně jako v řeckých bájích.  V Indii se pakdochovaly starověké recepty jak otrávit vodu, nebo připravit jedovatýdým.Také v Číně existují podobné, tři tisíce let staré záznamy.V roce178 n. l. je pak popsán případ povstání rolníků, které bylo potlačeno is pomocí "duši-požírající" mlhy, která obsahovala arsenik. Běhemstředověku se v Evropě používaly při dobývání hradů výkaly, splašky ataké nehašené vápno.

Zdroj:Novinky, ČTK